Představení hráče: Angel Di María

Celým jménem Ángel Di María, přezdívaný Fideo. V dnešním článku se podíváme na jeho dosavadní kariéru, především se zaměříme na jeho působení v Realu Madrid. Zároveň si rozebereme pozici, na které bude pravděpodobně nastupovat v Manchesteru United. Červený dres se zářící sedmičkou už čeká, tak pojďme na to.

Angel se narodil 14.2.1988 v Argentině, konkrétně ve městě Rosario. S fotbalem začínal v regionálním týmu Rosario Central. V roce 2005 podepsal svou první profesionální smlouvu, čímž se dostal do fotbalového světa dospělých. Profesionální debut si připsal proti slavné Boce Juniors. Už ve velmi mladém věku ukazoval, že je technicky nadstardně vybavený a také velmi rychlý. Díky těmto vlastnostem netrvalo dlouho a začaly se o něj zajímat evropské kluby. Poprvé o něj projevil Real Madrid zájem už v roce 2006, ale přestup se nakonec neuskutečnil. O rok později už byl domluvený na přestupu do Ruska. Vybral si tým Rubin Kazaň, ale tento přestup na poslední chvíli ztroskotal, protože si Angel vše rozmyslel.O půl roku později se stal jednou z hlavních hvězd Mistrovství světa do 20 let. Zajímalo se o něj několik klubů, ale on si vybral Benfiku, která za něj zaplatila 6 miliónů euro s dalšími bonusy. Celková se cena pohybovala kolem 9 miliónů.

Benfika

Díky svému hernímu stylu si rychle získal domácí fanoušky. Přestože svými triky bavil diváky na tribuně, tak v prvních dvou sezonách jeho statistiky nebyly ideální. Konkrétně v první sezoně nastoupil do 38 zápasů, ve kterých vstřelil jeden gól a připsal si pět asistencí. V následující sezoně nastoupil do 34 zápasů a tentokrát góly vstřelil čtyři, ale přihrál pouze na tři. V této sezoně také získal svou první trofej s Benfikou, kterou byl ligový pohár. Pár dní po zisku tohoto poháru podepsal novou výnosnější smlouvu, která obsahovala výstupní klauzuli ve výši 40 milionů euro.

V tu dobu už okolo něj kroužilo několik velkoklubů, ale Benfika ještě odolala a udržela svůj klenot o rok déle. V následující sezoně „malý Anděl“, jak mu přezdívali v Argentině herně naplno explodoval. Nastoupil do 45 zápasů, ve kterých si připsal 10 gólů a 19 asistencí. Taková sezona nemohla zůstat bez odezvy a zájem velkoklubů ještě více vygradoval. Nakonec ho získal Real Madrid, který zaplatil 36 milionů euro a s Angelem podepsal smlouvu na 6 let.

Real Madrid
Do Realu Madrid si ho vybral současný trenér Chelsea Jose Mourinho, který ho hned v první sezoně zařadil do základní sestavy. I když to měla být pouze poznávací sezona, ve které si měl zvyknout na nové prostředí, tak okamžitě začal úřadovat a ukazovat své kvality. Nastupoval na pravém křídle a ve své první sezoně odehrál 53 zápasů, ve kterých si připsal 9 gólů a 26 asistencí. To byl vstup do klubu jako hrom! Další sezona byla z jeho strany horší, ale stále byl platným členem a místo v základní sestavě si udržel, ale příležitostí dostával podstatně méně. Nastoupil do 32 zápasů, ve kterých vstřelil 7 gólů a na 17 jich přihrál. Ve své třetí sezoně byl využíván znovu více a nastoupil do 53 zápasů, ale jeho statistiky byly podobné jako rok předtím. 9 gólů a 18 asistencí. Kromě prvního roku byly jeho výkony celkem nevyrovnané a střídal skvěle zápasy se slabšími. Po této sezoně na lavičce Realu skončil, Jose Mourinho a usedl na ní italský stratég Carlo Ancelotti. Před Ancelottim stál nelehký úkol. Do týmu přišel Gareth Bale, ale v týmu byl pořád Mesut Ozil i Angel Di Maria. Ancelotti si tedy musel vybrat jednoho z nich a jeho volba padla na Angela Di Mariu. Ozil musel odejít do Arsenalu. Proč tak Ancelotti učinil vysvětlím později.

V další sezoně z něj Ancelotti udělal středního záložníka, ale toto rozhodnutí ho nenapadlo jen tak, ze dne na den. V reprezentaci Argentiny totiž hrál středního záložníka už delší dobu. Každopádně Ancelotti se rozhodl přesunout ho na tuto pozici i v klubu. Důvod byl jednoduchý. Angelovi se poslední sezona pod Mourinhem nepovedla a ukázalo se, že pravé křídlo pro něj není úplně ideální pozice, protože měl problémy odcentrovat pravou nohou, takže pokud si obránce vyčíhal jeho kličku doprostřed, tak byl neviditelný a z toho plynulo několik nevýrazných výkonu, především ve velkých zápasech, ve kterých nastupoval proti kvalitnějším obráncům. Jeho post tedy zaujal Bale a Di Maria se natrvalo přesunul do středu zálohy. Real změnil systém ze 1-4-2-3-1 na 1-4-3-3 a Angel hrál pozici levého středního záložníka. Byl tím nejofenzivnějším z celé trojice a záda mu kryl Modrič s Xabim Alonsem. Začátek sezony měl pomalejší, ale jakmile si zvykl na novou pozici, tak začal excelovat. Patřil k nejdůležitějším hráčům Realu a dovolím si tvrdit, že po Ronaldovi byl tím úplně nejdůležitějším hráčem. Na této pozici dokonale vynikl a zářil především ve velkých zápasech. Například proti Barceloně se mu často dařilo. V sezoně nastoupil do 52 zápasů a připsal si 11 gólů a 26 asistencí. Samo o sobě je to neskutečný počin, ale když k tomu ještě přičteme, že hrál uprostřed zálohy, tak jsou tato čísla ještě více neuvěřitelná. Zkrátka prožil fantastickou sezonu, kterou korunoval přihrávkou na vítězný gól Balea, ve finále Ligy mistrů. V tomto finále byl vyhlášen nejlepším hráčem, což byla dokonalá tečka za snovou sezonou. Ocenění mu mimochodem předal legendární Sir Alex Ferguson.

Klubové úspěchy

1x vítěz Ligy mistrů (2014)
1x vítěz evropského superpoháru (2014)
1x vítěz španělské ligy (2012)
2x vítěz španělského poháru (2011, 2014)
1x vítěz španělského superpoháru (2012)
2x vítěz portugalského ligového poháru (2009 a 2010)
1x vítěz portugalské ligy (2010)

Na obrázku uvidíte srovnání Di Marii s našimi současnými křídly. Chances created= kolik vytvořil šancí pro své spoluhráče, total shots= kolik vyslal celkem střel, shot accuracy= úspěšnost střelby, tackles won= úspěšné obrané zákroky/vyhrané osobní souboje.

Argentina

Byl členem Olympijského výběru v roce 2007 a finále proti Nigérii dokonce rozhodl vítezným gólem z 57 minuty. V reprezentaci debutoval 6. září 2008 proti Paraguayi.  Svůj první gól v seniorském týmu Argentiny vstřelil v květnu roku 2010 proti Kanadě. Během své dosavadní reprezentační kariéry nastoupil do 50 zápasů, ve kterých vstřelil 12 gólů a na 13 branek přihrál. Také byl jedním z klíčových hráčů, při jízdě za stříbrnou medailí na Mistrovství světa v Brazílii.

Reprezentační úspěchy

1x vítěz olympijských her (2008)
1x vítěz mistrovství světa do 20 let (2007)

Největší přednosti a slabiny

Angel je obecně znám jako hráč, který hraje na křídle, takže výčet jeho silných stránek některé možná překvapí. Začnu tedy tím známým. Je to velmi rychlý hráč, který je i v rychlosti velmi šikovný s míčem. Nemá tedy problém obejít protihráče a s míčem vždy pracuje v rychlosti, což je u většiny hráčů z našeho týmu celkem problém. Zároveň má velmi kvalitní levačku, takže jeho centry jsou opravdu přesné. Tohle všechno pravděpodobně většina z vás bude vědět, jenže Angel není typický křídelní hráč, který myslí pouze na hru dopředu. Už když hrál na křídle, tak se velmi často vracel. Je to typ hráče, který zápas neodchodí, ale bojuje, i když se mu nedaří, což je vlastnost, které si velmi cenil Mourinho, takže dostával příležitosti, i když to směrem dopředu nebylo ideální. Je to hráč s neuvěřitelným fyzickým fondem a je prakticky neutahatelný. Každopádně pro náš tým bude nejvíce přínosný právě díky schopnosti obejít hráče 1 na 1. V zápasech uprostřed zálohy se také zlepšil v poziční hře, takže se z něj stává skutečně komplexní hráč v ideálním fotbalovém věku.

Jeho největší slabina je rozhodně nepoužitelná pravačka. Di Maria je hráč, který používá jenom levou nohu. Právě tohle byl jeden z hlavních důvodů, proč se nakonec na pravém křídle Realu naplno neprosadil. Jako slabiny bych mohl přičíst i občasné sólování, ale i toto se vztahuje pouze na pravou stranu, kde to často tahal do středu hřiště a poté střílel. Zmínit musím také simulování, ale to značně omezil. Nicméně pořád má taková návyky, že zkusí spadnout. Na obrázku uvidíte srovnání Di Marii s jinými velkými hráči. Do výběru jsem zařadil především střední ofenzivní záložníky, ale také Balea, který hraje na křídle. Chances created= kolik vytvořil šancí pro své spoluhráče, total shots= kolik vyslal celkem střel, shot accuracy= úspěšnost střelby, tackles won= úspěšné obrané zákroky/vyhrané osobní souboje.

Na jakých pozicích hrál v Realu Madrid?

 

Tímto jsem chtěl ukázat, že Angel je velmi univerzální hráč, který se dokáže přizpůsobit pro dobro týmu. Na druhou stranu je třeba říci, že na této pozici nastupoval v době, kdy se mu příliš nedařilo, takže si nemohl příliš "vyskakovat". Před minulou sezonou Mourinha vystřídal Carlo Ancelotti a zároveň se koupil Bale, takže před Carlem stál nelehký úkol. Musel si vybrat. Buď si nechá Ozila nebo Di Mariu. Nakonec se rozhodl pro Angela. Ozil je bezesporu kvalitní hráč, jenže to není žádný bojovník ani dříč. Ancelotti chtěl přejít na rozestavení 1-4-3-3, takže potřeboval někoho, kdo dokáže útočit, ale zároveň i bránit. Právě proto volba padla na Di Mariu. Až čas ukázal, jak geniální rozhodnutí to bylo.

 

Začátky nebyly ideální. Angel se trochu trápil, kazil přihrávky a pozičně to také nebylo zdaleka ideální, ale na jeho práci pro tým se nic nezměnilo, takže mu Ancelotti důvěřoval. Přibližně po dvou měsících se začal pomalu rozehrávat, ale jeho forma opravdu vygradovala až v únoru. Od té doby patřil k tahounům Realu a pouze Cristiano Ronaldo byl důležitějším hráčem. Nastupoval na pozici levého středního záložníka a byl jištěn Modričem a Xabim Alonsem. To ovšem neznamenalo, že by se nevracel. To v žádném případě. Právě naopak pravidelně patřil k hráčům, kteří toho nejvíce naběhají a kromě toho, že bránil svůj prostor, tak bránil zároveň za Ronalda, který se ne vždy poctivě vracel. Jeho pozice byla nenahraditelná. Většina lidí si bude pamatovat jeho sóla, kličky, centry a přesné přihrávky, ale nemělo by se zapomínat ani na tuto defenzivní stránku jeho hry. Ano ofenzivní fotbal je krásný, ale bez kvalitní defenzívy je k ničemu. Za Ronalda se tedy často zatahoval směrem v defenzívě, ale často se pohyboval na jeho postu i při útočení. Samozřejmě to bylo způsobené čistě pohybem Cristiana, který měl absolutní volnost, ale v momentě, kdy se vydal do útoku, tak Di Maria zaujal jeho pozici a sestava se prakticky změnila na 1-4-4-2, s tím, že Di Maria hrál levé křídlo. To se stávalo celkem často a Real byl díky tomu méně předvídatelný, protože soupeř netušil, kdo, kdy, kam naběhne. Stejně jako taktika Mourinha, tak i tato taktika byla úspěšná díky Angelovi, který to vše dokázal oběhat. Podle mě byla přesně tato pozice pro něj úplně ideální. Využil se tady jeho veškerý potenciál. Tedy jak ofenzivní, tak defenzivní. Díky tomu volnost také Ronaldo. Vše do sebe dokonale zapadlo a pomohlo to jak Realu, tak Di Mariovi, který je po tomto fantastické roce konečně považován, za jednoho z nejlepších hráčů na světě, což by před rokem nikoho ani nenapadlo.

 

Fideo deptal záložníky Barcelony, Atletika Madrid a dalších. Pokud spojíme jeho techniku a schopnost obejít protihráče s jeho fyzičkou, tak vám z toho vzejde přesně ten hráč, kterého chcete mít ve svém týmu, ale hrát proti němu rozhodně nechcete. Jeho nejlepší zápasy přišly právě proti těm největším týmům. Rio Ferdinand ho označil za hráče velkých zápasů a já s tím nemůžu jinak, než souhlasit. Je to velký kontrast -  zatímco na pravé straně měl s velkými zápasy problémy, tak na levé straně v těchto zápasech vynikal. Pravděpodobně v tom bude hrát určitou roli i věk, ale nepochybně mu levá strana vyhovuje více. Vše potvrdil v tom největším zápase. Byl vyhlášen mužem utkání ve finále Ligy Mistrů. 

 

Na levé straně obrázku vidíte klasickou formaci Realu Madrid a na pravé straně vidíte, jak se formace měnila, pokud se Ronaldo vydal na hrot. Druhou formaci nikde na internetu nezaznamenáte, ale pokud se pozorněji podíváte na hru Realu, tak sami uvidíte, že tento jev je celkem častý

 

Na jaké pozici bude nastupovat v Manchesteru United?

To je těžká otázka. Samozřejmě vše záleží na tom, jakou budeme hrát formaci. Osobně nepředpokládám, že zůstaneme u formace 1-3-5-2. Minimálně ne dlouhodobě a časem přejdeme na jiný styl. Pokud bychom u této formace zůstali, tak Angel může nastoupit na levém wingbacka a v útoku. Teoreticky by mohl nastoupit ještě uprostřed zálohy, ale to není příliš pravděpodobné, protože a této pozici bychom udusily jeho největší přednosti. Na levém wingbacka by zabral místo další letní posile, kterou není nikdo jiný, než talentovaný Luke Shaw. V útoku je přetlak úplně největší a navíc tato pozice pro něj není vůbec ideální. Budu tedy pracovat s variantou, že postupně přejdeme na rozestavení 1-4-3-3, případně 1-4-2-3-1. Na toto rozestavení je ještě potřeba jeden střední záložník, ale to je zase jiný příběh. Každopádně neočekávejte, že přišel Di Maria a mávnutím kouzelného proutku se vše změní. Van Gaal správně zdůrazňuje, že důležitý je čas. Bez něj to prostě nejde a stejné to bude i s přechodem na jinou formaci. Musí to být plynulý přechod, aby se nám nestalo něco podobného jako minulý rok, když jsme jeden zápas, posílali jeden centr za druhým a další zápas jsme hráli na držení míče a centry z naší hry úplně vymizely. Ve hře musí být neustále nějaký řád. To je mnohem důležitější, než hvězdná jména. Teď se vám pokusím přiblížit pozici, na které bude Di Maria v našem dresu nastupovat.

Angelovu ideální pozici jsem už vysvětlil. Bohužel u nás na této pozici pravděpodobně nastupovat nebude. Důvodů je hned několik. Ten první je Juan Mata. Pokud Van Gaal formaci změní na 1-4-3-3, tak na pozici, která je pro Angela ideální se objeví Mata a v případě jeho neúčasti Kagawa. Tím nechci říct, že by byl Di Maria horší, než tyto dva zmiňovaní hráči, ale pro tým bude prospěšnější, pokud je do sestavy dostaneme oba (Di Maria, Mata). Dalším problémem je, pokud Fideo bude hrát uprostřed zálohy, tak znovu máme pouze jedno kvalitní křídlo, čímž se dostáváme do stejné situace, ve které jsme byli před jeho příchodem. Upřímně situace, když hrál Januzaj středního záložníka, tak několikrát vznikla skoro až komická situace, při které náš nejlepší dribler míče rozdával do stran a poté čekal, jestli Valencia nebo Young obejdou svého soupeře.

Další dva možné posty tedy jsou pravé a levé křídlo. Na pravém křídle odehrál většinu svého působení v Realu Madrid. Na tomto by se nepochybně prosadil a naší hru jednoznačně oživil, ale přeci jenom je tu pořád problém s jeho pravou nohou. Poté opravdu často vzniká situace, kdy se dostává do středu hřiště a střílí na branku, jenže většinou tam je málo prostoru a tato střelba nekončí přesně. Právě z tohoto důvodu bych viděl jeho ideální pozici v našem dresu na levém křídle. S tím, že by se s Adnanem pravidelně měnili. Oba jsou dostatečně variabilní a navíc takto budeme méně předvídatelní. Krajní obránce bude čelit Angelovi a po pár minutách na něj zase bude dotírat Adnan. Podobně to praktikují například v Bayernu, kde si Ribery a Robben často mění pozice, čímž v obraně vytváří slušný zmatek. Na levém obrázku vidíte rozestavení 1-4-3-3 a na pravém rozestavení 1-4-2-3-1. Tyto rozestavení si jsou velmi podobná. Podstatné bude to, na jeké pozici bude chtít Van Gaal Matu. Jestli bude hrát více hlouběji nebo na svém klasickém místě pod útočníky. Já osobně se více přikláním k variantě na pravé straně,  ale je to opravdu pouze kosmeticky detail.

V každém případě Di Maria není žádný kouzelník, který sám vše změní k lepšímu, jak správně zmínil Marky ve svém článku. To je třeba si uvědomit. Bude potřebovat podporu od ostatních hráčů a to především od středních záložníků. Pokud dostane míč zády k brance a za sebou tři obránce, tak nic nevytvoří. Ano Angel je obrovská posila a s velkou pravděpodobností se stane jedním z tahounů našeho mužstva, ale stejně jako všichni ostatní hráči, tak i on potřebuje důvěru a podporu. Pokud se bude cítit vítán, tak jeho výkony půjdou ještě více nahoru.

zdroj:fourfourtwo.com, footballuser.com