Radamel Falcao se stal novou posilou Manchesteru United. V tomto článku se podíváme na jeho dosavadní kariéru, různé zajímavosti, celkové statistiky, jeho největší přednosti.
Celým jménem Radamel Falcao García Zárate. Jméno Falcao dostal podle bývalého záložníka a legendy AS Řím Paula Roberta Falcaa, kterého obdivoval Radamelův otec, jenž to dotáhl až do reprezentace Kolumbie. Ten začal malému Radamelovi říkat Falcao a to mu zůstalo až dodnes. Jeho druhou přezdívkou je „El Tigre“. Tuto přezdívku dostal kvůli svým zabijáckým schopnostem. Stejně jako si šelma umí vybrat ten správný moment, kdy zaútočit na svou kořist, tak i Radamel si umí dokonale vybrat prostor, kam přijde míč a poté už pouze chladnokrevně zakončí.
Když se přestěhovali do Venezueli, tak po něm chtěli, aby hrál baseball. Tady máte celý příběh, který vyprávěl jeho otec: „Ve Venezuele hrají děti před fotbalovými tréninky často baseball. Radamela to nikdy moc nezajímalo, ale jednou si s nimi zahrál. Moc dobře to ale nedopadlo – dostal míčkem do obličeje a odnesl si z toho krvácející nos. Ostatní se mu kvůli tomu posmívali a on mě poprosil, abych mu ukázal, jak se to hraje. Další den jsme šli za tamějším trenérem a tomu se Radamel hodně líbil, říkal, že je hodně mrštný. Snažil se Radamela přesvědčit, aby se začal věnovat baseballu naplno, on se však nehodlal vzdát fotbalu."
Během svého angažmá v River Plate Radamel také studoval. Na univerzitě v Buenos Aires studoval žurnalistiku. Úspěšně dokončil první ročník, ale poté musel studia nechat a rozhodl se naplno věnovat fotbalu. Také je známé, že Falcao je silně věřící člověk, takže není překvapení, že je představeným dvou křesťanských mládežnických organizací. Loco spor Jesús (Zbláznění do Ježíše) a Campeones para Cristo (Kristovi šampióni). Jeho otec do něj vždy vštěpoval skromnost: „Od malička jsem se mu snažil vštěpovat, aby byl skromný, aby nezapomněl na to, odkud pochází. Nezapomněl. Fotbal byl pro něj více než vášní, kterou nedokázal krotit. Často hrával bos a domů se pak vracel s chodidly rozedřenými do krve, čas od času i nějakým zlomeným prstem. Bolelo ho to, ale nepřestal."
River Plate
Jeho prvním větším klubem bylo slavné River Plate. Do tohoto klubu přišel v roce 2001 a nejdříve působil v mládežnických kategoriích. Neustále střílel góly, takže přišla i pozvánka do prvního týmu. Svůj debut si odbyl 2. října 2005 proti Independiente a hned ve svém prvním zápase vstřelil 2 góly. V další sezoně se stal právoplatným členem prvního týmu, ale zatím se spíše rozkoukával. Nastoupil do 20 zápasů a trefil se pouze třikrát. V sezoně 2007/08 už byl platným členem základní sestavy. Tentokrát nastoupil do 34 utkání, trefil se 15 krát a k tomu přidal 3 asistence. Další sezona byla velmi podobná. Dokázal si udržet svou výkonnost a ve 38 zápasech vstřelil 16 gólů, zároveň spoluhráčům přihrál znovu na 3 branky. Nejvíce se mu dařilo v Libertadores, což je jihoamerická obdoba Ligy Mistrů. V této soutěži nastoupil do 11 zápasů, vstřelil 6 gólů a na jeden přihrál. Poté, co dokázal potvrdit svou předchozí sezonu, tak si ho vyhlédlo FC Porto a za 5 milionů liber se stěhoval do Portugalska.
FC Porto
Do Porta přišel jako náhrada za jiného skvělého kanonýra Lisandra Lopeze. Jenže málem se tak ani nestalo. Den před svým přestupem do Porta jednal s konkurenční Benfikou, ale nakonec se s nimi nedohodl. Nastal problém, protože Falcaa vlastnila třetí strana. Nicméně Porto na to přistoupilo a Radamel se tedy stal hráčem úspěšného FC Porto. Debutoval proti Pacos Ferreira a v zápase vstřelil gól, kterým zařídil remízu. Následně zažil také svůj debut v Lize Mistrů proti Chelsea. Hned ve své první sezoně získal trofej, konkrétně ligový pohár, ke kterému přispěl jedním gólem ve finálovém zápase. V této sezoně nastoupil do 43 zápasů, vstřelil 34 gólů a na dalších 10 přihrál.
Další sezona začala portugalským superpohárem proti Benfice, ve kterém znovu vstřelil gól a přispěl k vítězství 2:0. V tomto roce pokračoval ve střílení branek a nakonec nastoupil do 48 zápasů, ve kterých vstřelil 38 gólů a na dalších 8 přihrál. Jeho góly pomohly k vítězství v lize. Pozadu nezůstal ani v Evropské lize, kde to Porto dotáhlo až do finále, ve kterém se utkali s Bragou a jediný gól finálového utkání vstřelil kdo jiný, než právě Falcao. Stal se také nejlepším střelcem Evropské ligy se 17 góly, čímž vytvořil nový rekord a překonal Klinsmannových 15 gólů. Po další skvělé sezoně o něj usiloval snad každý velkoklub, ale Radamel si vybral Atletiko Madrid. V tomto přestupu už měl prsty známý fotbalový agent Jorge Mendez. Falcao odešel za 40 milionů liber, čímž se stal nejdražším odchodem v historii Porta.
Atletiko Madrid
Z Porta přišel za výše zmíněných 40 milionů liber, čímž se stal zároveň nejdražší posilou v historii Atletika. Jak už jsem zmínil, tak v tomto přestupu měl prsty známý agent Jorge Mendes, který se velkou měrou podílel na jeho zaplacení a díky tomu na něj získal většinu práv. Tento přestup doprovázel spoustu otazníků. Ať už okolo přestupní částky, ale také si lidé kladli otázku, jestli dokáže navázat na své fantastické sezony z Porta a dokáže tak splatit vloženou důvěru. Falcao nenechal nikoho na pochybách. Ve své první sezoně nastoupil do 52 zápasů, ve kterých vstřelil 36 gólů a na dalších 6 přihrál. Atletiko navíc dotáhl do finále Evropské ligy a stejně jako v přechozích důležitých zápasech, tak i v tomto hrál klíčovou roli. Vstřelil dva úvodní góly a zařídil tak vítězství ve finále Evropské ligy proti Athletiku Bilbao v poměru 3:0. Stejně jako předešlý rok v Portu, tak i letos se stal nejlepším střelcem. Tentokrát vstřelil gólů 12. Je důležité také zmínit, že Falcao hrál v Atletiku v době, kdy Simeone teprve začínal své angažmá. Hráče teprve poznával a vštěpoval jim svůj herní styl. S dnešním Atletikem se to nedá srovnávat, takže například takový Diego Costa měl situaci mnohem jednodušší. Přesto Falcaových čísel dosáhnout nedokázal a na Radamela se v Madridu vzpomíná jako na krále.
Další sezona začala Evropským superpohárem proti Chelsea. Radamel v tomto zápase nasázel hattrick a zápas prakticky sám vyhrál. Po tomto zápase zesílil zájem Blues, ale Atletiko ještě odolalo a svůj klenot udrželo. V tomto ročníků Radamel také vstřelil proti Deportivu neuvěřitelných 5 gólů v jediném zápase. V této sezoně nastoupil Falcao do 40 zápasů a síť soupeře rozvlnil hned 34 krát a také si připsal 3 gólové asistence. Atletiku pomohl poprvé po třech letech zajistit místenku v Lize Mistrů, protože skončili na třetím místě. Konec sezony měl ještě jednu sladkou tečku. Ve finále Copa del Rey porazili Real Madrid 2-1, čímž prolomili 14 letou šňůru bez výhry nad svým městským rivalem a Falcao získal další trofej. V tomto finále gól vyjmečně nezaznamenal, ale odehrál celý zápas. V Atletiku dosáhl také několika rekordů. Nejrychleji v historii klubu se mu podařilo nastřílet 50 gólů, na kterých stačilo mu pouhých 64 zápasů, takže překonal takové hráče jako Diego Forlan nebo Sergio Aguero. S průměrem 0,76 gólu na zápas (70 branek v 91 utkáních) se stal střelcem s nejlepším průměrem gól na zápas v moderní historii Atletika. Stejně jako v Portu se tedy loučil s trofejí a po sezoně odešel do Monaka za 53 milionů liber, čímž se stal stejně jako v Portu nejdražším prodejem klubu.
AS Monako
O tento přestup se velkou měrou zasloužil právě Jorge Mendes, který vlastnil velkou část jeho práv už při přestupu do Atletika. Bohužel pro Falcaa neměl příliš na vybranou. Do Monaka tedy přestoupil za 53 milionů liber, čímž se stal nejdražším hráčem v historii Monaka. Stejný rekord už držel i v Atletiku. Rozjezd měl celkem pomalý, ale po pár zápasech se rozehrál a znovu začal střílet góly. Nakonec jich v 19 zápasech vstřelil 11. Nicméně to měl těžké, protože celý tým byl prakticky nový a sehrával se. V polovině sezony si poradil koleno a chyběl 6 měsíců. V následující sezoně nastoupil do třech zápasů a vstřelil dva góly. V poslední den přestupového okna se dohodl na ročním hostování v Manchesteru United.
Statistiky Falcaovi klubové kariéry
Primeira liga (Portugalská liga) - 51 zápasů, 41 gólů, 11 asistencí
La Liga (Španělská liga) - 68 zápasů, 52 gólů, 5 asistencí
Lgue 1 (Francouzská liga) - 20 zápasů, 11 gólů, 1 asistence
Evropská liga - 31 zápasů, 30 gólů, 5 asistencí
Liga Mistrů - 8 zápasů, 4 góly, 1 asistence
Celkový souhrn kariéry v Evropě - 199 zápasů, 155 gólů, 28 asistencí
Týmové trofeje
Portugalský pohár 2009/10
Portugalský superpohár 2010/11
Evropská liga 2010/11
Portugalská liga 2010/11
Evropská liga 2011/12
Evropský superpohár 2012/13
Copa del rey 2012/13
Individuální trofeje
Portugalský zlatý míč 2011
Nejlepší střelec EL 2010/2011
Nejlepší střelec EL 2011/12
Tým roku La ligy 2012
Tým roku La ligy 2013
nejlepší střelec EL 2011/12
nejlepší hráč finále EL 2012
nejlepší hráč Evropského superpoháru 2012
trofej EFE(nejlepší zahraniční hráč v La Lize) 2012/13
Světová 11 FIFA 2013
