Podrobná analýza dalšího utkání Manchesteru United. V dnešním článku se dozvíte, proč nastoupila právě tato sestava, jak utkání probíhalo, co utkání rozhodlo. Může se jednat o klíčové okamžiky na hřišti, ale zároveň o taktické chyby trenérů. Pokud milujete fotbal a chcete se na odehraný zápas podívat jiným, netradičním pohledem, tak je tento článek přesně pro vás. Pokud se vyžíváte v krátkých bulvárních spekulacích, tak můžete článek rovnou zavřít – nic užitečného tu nenajdete.
Tentokrát nás čekal zápas na Stamford Bridge proti lídrovi tabulky. Chelsea je na prvním místě prakticky od začátku soutěže, takže nám všem bylo jasné, že to nebude nic jednoduchého. V poslední době Mourinhův tým nemá zrovna oslňující formu, ale i přesto sbírá body, což je v závěru sezony to nejpodstatnější. Každopádně naše forma z předchozích zápasů nám dávala velké naděje, že zvítězíme i v tomto zápase a navážeme na skvělou formu.
Sestava Manchesteru United
V posledních týdnech byla naše marodka prakticky prázdná, přesněji nebyl na ní žádný hráč ideální základní sestavy. Naše výkony byly v posledních čtyřech zápasech vynikající, ale před tímto zápasem se nešťastně zranilo několik defenzivních hráčů. Obránci Jones, Rojo, Blind a defenzivní záložník Carrick. Takové absence by samozřejmě ovlivnily každý tým. Za první tři hráče jsme našli rovnocenné náhrady. Smalling hrál klasicky skvěle, Paddy předvedl naprosto vynikající výkon a Shaw, který několik týdnů nehrál kvůli zranění byl ještě lepší.
Přesněji jsme tuto náhradu našli i za Carricka, jenže Herrera poté chyběl vepředu. Pokud by byl k dispozici alespoň jeden z dvojice Carrick/Blind, tak jsem přesvědčený, že bychom toto utkání vyhráli, ale na kdyby se nehraje, takže není potřeba to déle rozebírat. Realita byla taková, že ani jeden k dispozici nebyl. Když jsem se tuto zprávu dozvěděl, tak jsem si přál pouze jednu věc – hlavně ať Carrase nezastoupí Herrera. Nebylo to kvůli tomu, že bych Anderovi na defenzivním záložníkovi nevěřil, ale obával jsem se toho, že jeho ztráta v ofenzívě pro nás bude kritická.
Z mého pohledu to van Gaal vyřešil nejhůře, jak mohl. Chápu, že jsme měli problémy, ale přeci kvůli tomu nemůžeme odstřihnout našeho nejlepšího hráče. Na DM mohl jít Rooney, Valencia (na tomto postu hrál na začátku sezony proti Evertonu a dařilo se mu), navíc Rooney by mohl zůstat v útoku. Případně McNair, který je z akademie zvyklý hrát v záloze a na pozici stopera by se zatáhl Blackett. Co si budeme nalhávat, ani jedna z těchto možností by nebyla ideální, ale umožnila by zůstat Anderovi na postu klasického středního záložníka, kde pravidelně patří k nejlepším hráčům na hřišti a má na naší hru obrovský vliv. Bohužel to van Gaal vyhodnotil špatně, čehož jsem se bál už před samotným utkáním.
Sestava Chelsea
Mourinho nijak nepřekvapil. Použil svou klasickou taktiku z velkých zápasů a tým připravil perfektně po taktické stránce. V defenzivní záloze podle očekávání nastoupil vedle Matiče, Zouma, který měl za úkol osobní obranu Fellainiho. Tímto tahem Mourinho tedy eliminoval jednu z našich největších zbraní, což se Tottenham, Liverpoolu ani City nepodařilo. Samozřejmě bylo jasné, že Zouma nebude posílat kolmé přihrávky za obranu, ale to ani nebylo jeho úkolem. Na hřiště šel kvůli bránění Fellainiho a standardním situacím.
Fabregas se tedy posunul na podhrotovou pozici, kde si měnil místa s Oscarem a Hazardem. Pozice Fabregase nakonec byla klíčová při našemu přechodu do útoku, ale k tomu se dostanu později. Každopádně Mourinho připravil svou klasiku. Pevnou a nepropustnou defenzívu v kombinaci s vynikajícím Hazardem. Není to nejpohlednější styl fotbalu, ale přináší to výsledky, což je přesně to, co ve velkých zápasech chcete.
První poločas
Prvních 25 minut bylo z naší strany perfektních. Hráli jsme doopravdy skvěle a nic nenasvědčovalo tomu, že utkání nedotáhneme do vítězného konce. V této fázi hry byl fantastický Herrera. Z pozice defenzivního záložníka kontroloval naší hru a dodával jí tolik potřebnou rychlost. Míče létaly rychle od nohy a měli jsme slušnou převahu. Největší šanci měl Rooney, který po skvělé zpětné přihrávce Shawa téměř otevřel účet zápasu. Stejně jako de Gea, tak i já jsem se už radoval. Až po několika sekundách jsem zjistil, že to gól nakonec nebyl. Každopádně první půlhodinka byla z naší strany skvělá.
Nebyl by to Mourinho, aby na to nějak nezareagoval. Konec konců to nebylo zase tak náročné, protože prakticky každé akce šla přes Herreru. Mourinho nečekal do poločasu, kde by to bylo jednodušší, ale už kolem 30 minuty dal pokyny Fabregasovi, aby hrál osobní obranu na Herreru. Tímto tahem prakticky zničil naší přechodovou fázi, ale podrobněji se tomuto problému budu věnovat později. Každopádně po tomto tahu šla naše hra hodně dolu. Sice jsme drželi míč, ale bylo to pomalé a neefektivní. V této fázi navíc zahrál mimo vápno rukou de Gea, ale na červenou to nebylo. Měl následovat nebezpečný přímý kop a žlutá karta, ale vzhledem k postavení Valencii, červená karta nebyla na místě.
Tato fáze zápasu prakticky trvala až do úplného konce. Od nějaké 30 minuty až do úplného závěru se prakticky nic nezměnilo. My jsme sice drželi míč, ale k ničemu nám to nebylo. Každopádně ono držení míče nebylo naším fantastickým výkonem, jak se nás Rooney s van Gaalem snažili přesvědčit v pozápasovém rozhovoru. Mourinho neměl zájem o to, aby jeho tým dominoval na míči. On to vyloženě nechtěl. Ve své taktice potřeboval, aby právě soupeř držel míč a jeho tým vyrážel do nebezpečných protiútoků. K čemu by držel míč, když měl v záloze Zoumu s Matičem? On právě potřeboval rychlé kontry, při kterých využije především rychlost Hazarda a Oscara.
Ve 38‘ Falcao prohrál osobní souboj. Bylo to na hranici faulu a ve Španělsku by se to pískalo, ale tady jsme v Anglii a za mě to faul nebyl. Byl to ostřejší souboj, ale v rámci pravidel. Falcao to jednoduše neustál, díky čemuž se dostali hráči Chelsea do nebezpečného protiútoku. Oscar si narazil s Hazardem, který utekl Herrerovi a Smalling už ho mohl stihnout jen těžko. Hazard zakončil chytře a poslal našeho soupeře do vedení. Při tomto gólu zaspal Herrera, který měl očekávat, že Hazard bude pokračovat v pohybu, ale to jsou zkušenosti, které na tomto postu nemá. Poté se už v prvním poločase nic nestalo.
Druhý poločas
Druhá půle začala dalším protiútokem domácích. Po špatné přihrávce Herrery se do šance řítil Drogba, kterého zblokoval Smalling, ale míč se dostal k Hazardovi, jenž z úhlu netrefil prázdnou branku a orazítkoval pouze břevno.
Po této akci se vše vrátilo do starých kolejí. My jsme drželi míč, ale kombinace byly pomalé a bez finální přihrávky. Rooney roli Herrery absolutně nezvládal a pohyboval se všude, jen ne tam, kde měl. Nicméně Rooney na tuhle roli není zvyklý, takže se to dá pochopit. Pokud tedy nefunguje střední záloha, tak potřebuje, aby rozdíl udělala křídla, jenže Mata byl bez Herrery úplně ztracený a všechny přihrávky vracel jen dozadu. Young byl tedy o něco lepší a snažil se podporovat Shawa, ale ke kvalitnímu výkonu to mělo hodně daleko. Co se týče individuálních průniků, tak Young přešel přes protihráče jednou a Mata dokonce vůbec, takže ani tímto způsobem jsme si nedokázali vytvořit větší tlak. Na obrázku vidíte, že v klíčových prostorech se nám podařilo obejít protihráče pouze jednou, konkrétně to byl Shaw.
Právě v těchto momentech jsme potřebovali něco magického. Někoho, kdo se nebojí vzít zodpovědnost na sebe a utkání sám rozhodnout. Pamatujete si přihrávku Angela na Falcaa, který byl v těsném ofsajdu? Pokud ano, tak víte, co byl další důvod naší prohry. Nějaké šance jsme si sice vypracovali, ale bylo to zoufale málo. Vzpomenout můžu dalekonosnou střelu Paddyho, dvě šance Falcaa. Nejdříve po přihrávce Fellainiho trefil Cahilla a o několik minut později ho vyslal Shaw, ale ani tentokrát se neprosadil a trefil tyčku. Byly to dobré šance, ale neoznačil bych je za úplně vyložené. Především druhá střela byla šancí pouze kvůli chybě Courtoise, který očekával centr a odkryl tedy přední tyč.
Kromě těchto šancí tam byly ještě nějaké náznaky, ale nic vyloženého. Nejdiskutovanější moment je samozřejmě střet Herrery s Cahillem. Nutno uznat, že to Ander udělal doopravdy hodně šikovně. V prvním momentu jsem vyskočil a žádal penaltu, ale při opakovaných záběrech bylo vidět, že Ander do Cahilla vyloženě kopl a penaltu nasimuloval. Žlutá karta byla v tomto případě na místě a pochvalu si zaslouží hlavní rozhodčí Mike Dean.
Herrera v defenzivní záloze
Kolem 30 minuty dal Mourinho pokyny Fabregasovi, aby začal hrát osobní obranu na Herreru. Tímto tahem naprosto zničil naší přechodovou fázi, která se značně zpomalila. Sice jsme pořád drželi míč, ale už to zdaleka nebylo takhle efektivní. Problém byl v tom, že defenzivní záložník se dá bránit celkem jednoduše. Ander byl totiž posledním záložníkem, takže zdaleka neměl tolik volnosti jako na pozici klasického středního záložníka, kde hraje normálně.
Je tedy velmi těžké se této osobní obrany zbavit. Pokud soupeř brání opravdu svědomitě, tak je to prakticky nemožné. Už to zažil Carrick, Pirlo, Xabi Alonso, Kroos a spousta dalších. Jako defenzivní záložník totiž nemáte tolik manévrovacího prostoru. Pokud opustíte svůj post, tak hrozí velice nebezpečný protiútok. V takovém případě jsou prakticky jen dvě možnosti. Buď to váš osobní strážce vzdá, což Fabregas neudělal nebo se stáhnete hlouběji a míče necháte vyvážet stopery, případně hlavní zodpovědnost necháte na středním záložníkovi, který byl v našem případě Rooney.
Ander byl sice skvělý v defenzívě, ale směrem dopředu byl postupně vymazán disciplinovaným Fabregasem. To neznamená, že byl Fabregas lepší. On sám nepředvedl ani polovinu toho, co Herrera, ale právě díky jeho disciplinovanému výkonu může být Mourinho spokojený. Do útoku však nepředvedl Cesc vůbec nic a Herrera si s ním bez problémů poradil.
Rozdíl mezi Rooneym a Herrerou ve střední záloze
Jelikož se van Gaal tedy rozhodl Herreru přeřadit do defenzivní zálohy, tak někdo musel zaujmout jeho místo na pozici středního záložníka. Vybrán byl tedy Rooney. Nechci tu spekulovat, zda to byla nejlepší varianta, ale ono to bylo vlastně jedno. Nikdo z našeho týmu nedokáže na tomto postu odevzdat ani 50% Anderova výkonu.
Rooney nehrál nějak tragicky. Přihrávky nekazil. Přenášel těžiště hry, ale všechno mu strašně trvalo. Z naší hry úplně vymizely krátké narážečky, které Herrera miluje a naše přihrávky jsme omezily na přenášení hry, které naopak miluje Rooney. Tím šel samozřejmě o 90% dolů výkon Maty, který byl v tu chvíli na hřišti úplně zbytečný a stejně na tom byl i Valencia. My jsme touto změnou navíc narušily náš systém, což bylo na našem herním projevu velmi znát. Rooney se pohyboval mnohem více uprostřed hřiště než Herrera, takže bylo logicky těžší kombinovat s Juanem a Tonym. Tím jsme úplně rezignovali na naší výhodu dvou kvalitních útočných variant a zaměřili jsme se pouze na levou stranu, kde navíc bránil perfektní Zouma. Na obrázku vidíte pohyb Rooneyho (včerejší zápas) a Herrery (proti Liverpoolu). Všimněte si, že Ander se pohybuje mnohem blíže pravé straně hřiště.
Z naší strany to byl úplně zbytečný tah. Nevím, jestli tohle měl van Gaal v plánu, ale nevěřím tomu. Proč by se sám obral o jednu útočnou variantu? Vždyť právě nečitelnost byla naší velkou zbraní. Jednou zahrála skvěle levá strana, další zápas zase pravá. Spíš bych to přičetl tomu, že to Rooney prostě nezvládl. Ono se to na první pohled nezdá, ale Herrera musí obhospodařit velkou část hřiště. Jednak pomáhá Matovi s Antoniem na pravé straně, ale zároveň se musí stíhat nabízet i uprostřed hřiště. To chce opravdu vynikající fyzickou připravenost. Rooney toho samozřejmě také naběhá hodně, ale zdaleka není tak agilní jako Ander a nedokáže se pohybem tak jednoduše odpoutat od protihráče jako Herrera. Na obrázku vidíte díru na pravé straně hřiště.
Defenzivní taktika Mourinha
Celý zápas jsme sice měli opticky pod kontrolou, ale tato „převaha“ byla k ničemu. Nebyla totiž způsobena naší skvělou hrou, jak tomu bylo v předešlých čtyřech zápasech. Mourinho odhadl, že proti naší záloze nemůže hrát ofenzivní partii, protože složení Carrick(taktiku kvůli tomuto zranění neměnil), Herrera, Fellaini je schopné přehrát prakticky každého, takže zvolil defenzivnější cestu, čímž nám přenechal držení míče. Je to pohledný styl fotbalu? Ne. Je to účinný styl fotbalu, který vám zajistí potřebné body? Ano. Co chcete v posledních kolech, kdy se rozhoduje o tom, zda bude sezona úspěšná? Přesně tak, potřebujete především body.
Samozřejmě hrát podobným stylem celý rok by nikoho nebavilo, jenže když se podíváme na průměr vstřelených gólů na jeden zápas (2,13), tak zjistíme, že Chelsea takhle celý ročník určitě nehrála. Každopádně to není naše starost, takže zpět k tomu podstatnému. Několikrát jsem zmínil, že tohle není nejhezčí cesta k úspěchu, ale byl to klasický zápas „semifinále Ligy mistrů“. Ve velmi podobném duchu probíhají rozhodující zápasy v této soutěži.
Roli už nehrají pohledné akce, ale efektivita a skvělé defenzívy. Pokud bychom nastoupili proti Monaku nebo Atletiku Madrid, tak do zápasu nastoupí s naprosto stejným herním stylem. Porazit Manchester City nebo Liverpool byl fantastický pocit a mám z toho radost ještě teď, ale řekněme si to upřímně: Chceme vzhlížet k vítězství nad City, které díky své přehnané ofenzívě končí pravidelně ve skupinách případně v osmifinále nebo k Chelsea, která se v Lize mistrů pravidelně dostává daleko? Za mě k ani jednomu, ale je potřeba si uvědomit, že jsou týmy, které hrají tímto stylem a jsou s ním úspěšní. Možná se nám to nelíbí, ale pokud chceme být doopravdy nejlepší na světě, tak se musíme připravit i na podobné zápasy. Já jsem stále přesvědčen, že s Anderem na své pozici a odvážnějšími křídly, bychom tento zápasy vyhráli, ale to můžeme ukázat až příští rok.
Závěr
Náš celkový výkon hodnotím průměrně. V žádném případě to nebyl náš nejlepší výkon, jak v pozápasovém rozhovoru zmínil van Gaal, ale na něm byla vidět značná frustrace, takže s odstupem času svůj výrok určitě přehodnotí, což samozřejmě neznamená, že to řekne veřejně. Každopádně zpět k našemu výkonu. Rozhodně to nebyl nijak špatný výkon. Domácí jsme pustili pouze do dvou šancí, což je velmi dobrý výsledek celé defenzívy. Každopádně směrem dopředu už to takhle dobré nebylo a v tomhle ohledu musíme být dravější a hladovější. Držení míče je samo o sobě k ničemu, pokud není podpořeno kvalitní finální fází. V každém případě nemám pochyb, že bychom na tom nezapracovali a příští rok se nevrátili ještě lepší, vyspělejší a dravější. Právě podobné prohry nás upozorní na mezery v naší hře a donutí nás, abychom se ještě více zlepšili, což nám příští rok v konečném důsledku pomůže nejen v lize, ale zároveň i v Lize mistrů.
Nejlepší hráči
Že nám bude chybět ve skvělé formě hrající Blind? Ale kdeže. Shaw odehrál svůj nejlepší zápas v letošní sezoně a ukázal, proč jsme ho ze Southamptonu kupovali. Především v druhém poločase byl vynikající a byl tím hráčem, který táhl naší ofenzívu. Měl 98% přihrávek, vytvořil 3 šance a Oscara do ničeho nepustil. O to více bylo nepochopitelné jeho stažení ze hry a nahrazení Blackettem, který ani zdaleka nemá takový útočný potenciál. Vím, že to bylo kvůli prevenci zranění, ale opravdu byl takový problém odehrát ještě 10 minut? Pochybuju.
I další mladík předvedl skvělý výkon. Paddy hrál opravdu výborně a sice si nejsem 100% jistý jako u Shawa, ale řekl bych, že i z jeho strany to byl nejlepší zápas v letošní sezoně. Byl jistý v defenzívě a zároveň dokázal podpořit ofenzívu. Elegantně vyvážel míče a dokonce se dostal ke dvěma nebezpečným střelám ze střední vzdálenosti. Znovu ukázal, kdo je budoucnost na pozici středního obránce a je to jenom jeden z dalších důvodů, proč nepotřebujeme dalšího stopera, kromě toho, že tím umlčíme média, protože budeme mít „hvězdu“ i v obraně.
