Podrobná analýza dalšího utkání Manchesteru United. V dnešním článku se dozvíte, proč nastoupila právě tato sestava, jak utkání probíhalo, co utkání rozhodlo. Může se jednat o klíčové okamžiky na hřišti, ale zároveň o taktické chyby trenérů. Pokud milujete fotbal a chcete se na odehraný zápas podívat jiným, netradičním pohledem, tak je tento článek přesně pro vás. Pokud se vyžíváte v krátkých bulvárních spekulacích, tak můžete článek rovnou zavřít – nic užitečného tu nenajdete.
Největší zápas v Anglii. Souboj dvou nejúspěšnějších britských týmů, ale také poslední derby pro kapitána domácího Liverpoolu Gerrarda. Liverpool šel do zápasu s vynikající formou. V posledních 13 zápasech neprohrál a útočil na letošní rekord Chelsea, který činí 14 zápasů. Poslední prohra Liverpoolu se přišla až v prosinci, ale katem svěřenců Brendana Rodgerse byl právě Manchester United. Domácí vítězství 3:0 bylo skvělé, ale včera jsme na něj chtěli navázat. Vynikající výkon proti Tottenhamu byl dobrým náznakem a i když statistiky byly proti nám, tak pořád jsme týmem, který na Anfieldu vyhrál nejvíce ze všech týmů Premier League (10 krát). Pozitivní bylo také odhodlání celého týmu, které v rozhovoru prezentoval Ashley Young:„Jedeme si pro výhru (na Anfield), pro remízu si nikdo nikam nejezdí. Jednoduše se tam budeme poohlížet po třech bodech."
Sestava Manchesteru United
Na marodce zůstává Shaw a van Persie, který po těžkém zranění začíná s vyklusáváním. Naše sestava byla celkem očekávaná. Nastoupil naprosto identický tým, který vybojoval vítězství proti Tottenhamu. Sestava byla prakticky jasná, což je mimochodem skvělý pocit. Vědět, kdo pravděpodobně nastoupí a neděsit se, jaké „překvapení“ nás čeká. Jediný otazníkem byl post pravého křídla.
Přednost dostal trochu překvapivě Mata, ale s přihlédnutím ke dvěma důvodům s tím souhlasím. Jednak van Gaal nechtěl měnit vítěznou sestavu, což je trochu otřepané klišé, které se používá především v Čechách. Především je důležité, co potřebujeme na následující zápas, takže to, co fungovalo v minulém utkání – nemusí fungovat v následujícím, především pokud oba soupeři vyznávají jiný herní styl. Nicméně Spurs i Scouseři hrají podobným stylem, takže tentokrát se to dalo využít. Tím druhým, mnohem podstatnějším důvodem byla tzv. facka pro Di Maríu. Samozřejmě Angel hraje velmi dobře, ale podobnou červenou kartu dostat jednoduše nemůže a já bych to nazval lekcí z disciplíny. Van Gaal mu ukázal, že místo v základu nemá předplacené a podobné excesy nebudou tolerovány.
Z obvyklé sestavy nenastoupil ani Rojo, ale ten byl po lehčím zranění, takže se do základu pravděpodobně vrátí po reprezentační přestávce. Sestavu hodnotím jednoznačně pozitivně, a to především kvůli ponechání Carricka s Herrerou uprostřed hřiště, což znamenalo přesunutí Blinda na levou stranu obrany. Young měl dnes defenzivnější úkoly, než obvykle, ale k tomu se ještě vrátím později. Zajímavé také bylo složení naší lavičky. Kromě Januzaje tam bylo 5 jižanů.
Sestava Liverpoolu
Ani Rodgers nepřichystal žádné překvapení a zůstal u rozestavení 3-5-2. Do utkání vyslal klasiku, ale zároveň sestavou, kterou jsem si přál. Z pohledu nestranného diváka pro mě bylo počínání Rodgerse zklamáním, ale z pohledu fanouška Manchesteru United jsem se usmíval pod vousy, které nemám. Nejdůležitějším faktorem bylo zařazení Sterlinga na wingbecka a nasazení Sturridge.
„Komplex Sturridge“ byl velmi důležitým faktorem. Hned v zárodku utnu diskuze o jeho kvalitách, jenže tým se Sterlingem v útoku fungoval skvěle. Daniel je ovšem momentálně v Liverpoolu největší hvězda, takže je velmi náročné nechat ho na lavičce. Navíc je to běhavý hráč, který se hodí do herního stylu, který Rodgers praktikuje, takže jeho odstavení by nedávalo smysl. Problém byl v tom, že za sebou potřebuje jiné hráče, než které potřeboval Sterling.
Stačilo jednoduše postavit Sterlinga na podhrot místo Lalany, čímž by zabil dvě mouchy jednou ranou. Vyhověl by Sturridgovi, dopřál by více ofenzivní volnosti Sterlingovi a na pravé straně by měl defenzivně disciplinovanějšího hráče. Nicméně odrovnat takhle fantastického hráče s obrovským ofenzivním potenciálem na defenzivní pozici je opravdu kumšt. Sám se připravil o jeden ze svých největších triumfů.
První poločas
Stejně jako proti Tottenhamu, tak ani tentokrát se nám vstup do zápasu nepovedl. Hned ve 4‘ Blindovi utekl Sterling, ale k zakončení mu chybělo půl kroku. Byla to přesná ukázka, čeho jsem se obával. Rychlý Sterling na pomalého Blinda, ale naštěstí to byl Rahemův první, ale zároveň poslední povedený moment.
Nejistý začátek, ale o to lepší zbytek utkání. V prvním poločase jsme naprosto dominovali. Znovu vynikající práce středních záložníků, kteří naprosto vymazali zálohu Liverpoolu. I tentokrát to byl dominantní výkon, který jsme vyjma zápasu s Tottenhamem neviděli už pořádně dlouho. Navíc v derby, které je vždy specifické. Z této dominance vzešel také první gól. Fellaini na polovině hřiště udržel míč, předal ho Herrerovi, který fantastickou přihrávkou našel volného Matu, jenž si ze zakončením poradil skvěle a otevřel účet zápasu. Na podobné přihrávky bych se mohl dívat celý den, nádhera.
Celý poločas jsme měli plně pod kontrolou, což se v derby prakticky nevidí. Jen málokdy zažijete v tom nejdůležitějším zápase sezony takovou dominanci, kterou jsme předvedli v prvním poločase proti Liverpoolu. Jedinou šancí domácích měl Lalana, ale z vápna branku těsně minul. Kromě této šance neměli hráči Liverpoolu ani náznak jiné šance, což je pro náš fantastická vizitka. Nejen pro obranu, ale především pro zálohu, která hrála prostě skvěle.
Skvělou ukázkou byla situace kolem 40‘, kdy Smalling vyvezl míč až k vápnu soupeře, takže logicky chyběl vzadu, jenže Jones se zatáhal na pozici pravého stopera, Blind se z beka posunul na levého stopera a Young se z křídla stáhl na levého beka. Přesně takhle má vypadat skvělá týmová spolupráce. Jeden je ochotný se zatáhnout za druhého, což vyžaduje jednak taktickou vyspělost daných hráčů, ale také potlačení jejich ega ve prospěch týmu. Prvnímu poločasu chybělo jen větší gólové vyjádření, ale i přesto jsme jen těžko mohli hrát lépe.
Druhý poločas + střídání van Gaala
O poločasovou přestávku nahradil Gerrard Lalanu a Liverpool přešel na diamantové 4-4-2. Ze strany Rodgerse dobrá reakce, protože náš střed pole dokonale dominoval, takže potřeboval získat výhodu o jednoho hráče uprostřed hřiště více. Plán to byl rozhodně správný, ale to by nesměl na hřiště poslat Gerrarda. Kromě toho, že v minulém roce připravil Liverpool o titul, takže má na svém kontě pořád 0 - slovy nula medailí za vítězství v Premier League, tak udělal za svým posledním derby proti Manchesteru United dokonalou tečku. Po 45s dostal červenou kartu za hrubý faul na Herreru, ke kterému se také ještě vrátím, i když u někoho jako je Gerrard, by mě to překvapovat ani nemělo. Žlutou kartu dostal také Herrera, ale doteď vůbec nechápu proč. Pro lepší představu přidávám mapu pohybu Gerrarda.
Změna rozestavení měla vliv nejenom na sestavu Scouserů, ale také na nás. Young šel do zápasu s více defenzivními úkoly, zaměřenými na bránění Sterlinga, ale po přechodu na diamant se na pravém beku ocitl Can, který je všechno, jenom ne moderní ofenzivní bek. Young byl tedy v tuto chvíli na hřišti „zbytečný“ a navíc se mu vůbec nedařilo v ofenzívě, takže na to van Gaal správně zareagoval střídáním. Do hry přišel Angel, který nám dodal nový impulz. Pár minut po svém nástupu znovu ukázal, proč je pro nás klíčovým hráčem. Chytrým lobem našel přesně Matu, který tento pas podpořil naprosto úžasným zakončením a zvýšil na 2:0. Oba naše góly dnes byly nádherné.
Druhý poločas byl z naší strany slabší a hlavním tahounem našich akcí byl právě nově příchozí Di María. Po individuálním průniku nesobčil a ještě hledal Rooneyho. Přihrávka sice nebyla úplně přesné, ale přišlo mi, že Rooney očekával někoho za sebou a míč pouštěl. Mezi tím míč několikrát ztratil zbrklou přihrávkou, především v době, kdy jsme potřebovali spíše držet míč, ale to je prostě Angel. Vynahradil to dalším skvělým pasem na Blinda, který byl následně faulován a rozhodčí odpískal penaltu. Rooney jí sice neproměnil, ale na konečném výsledku už to nic nezměnilo, takže ho zahozená penalta nemusí tolik mrzet.
Mírným zklamáním byl obdržený gól, protože byl vyloženě darovaný. Základem byla hrubka Carricka. Naprosto zbytečně šel do dvou hráčů, i kdyby uspěl, tak by si stejně nijak nepomohl, nedošlo by k žádnému přečíslení. Hodně hloupá ztráta. Liverpool vyřešil protiútok velmi dobře, ale pomohla k tomu také chyba de Gei. David je v letošní sezoně naprosto dokonalý, takže mu menší výpadek určitě odpustíme. Stačí se podívat, co tento víkend předvedl „nejlepší golman na světě“. Čisté konto lehce mrzí, ale v konečném důsledku jsou hlavní tři body a vyloupení Anfieldu.
Faktor Fellaini
Big Fella na začátku sezony nastupoval uprostřed zálohy. Až na výjimky patřil pravidelně k nejhorším hráčům na hřišti, protože byl stavěn do role, která mu vůbec neseděla. On tvůrce nikdy nebyl, není a nikdy ani nebude. To je věta, kterou jsem bohužel musel opakovat v několika zápasech po sobě, ale zároveň jsem upozorňoval, že Fella pro nás může být velmi důležitým hráčem, pokud ho využijeme správně. Očekával jsem, že pokud nebude mít povinnosti tvořit hru, tak může mít na naší hru velký vliv, ale jeho výkony mě momentálně naprosto odrovnávají.
Van Gaal dokázal skvěle najít balanc, jak do hry dostat silného Fellainiho, ale také běhavého a tvořivého Herreru, z čehož vznikla smrtící kombinace. Fellaini je na papíře sice vedený jako záložník v systému 4-3-3, ale nestará se o tvorbu hry a při útočení se z něj stává druhý útočník. Je to přesně ten hráč, z kterého jsem měl strach, když jsme hráli proti Evertonu. Musím říct, že mě svými výkony naprosto dostává, takže budu muset poupravit svůj původní názor. Fellainiho jsem považoval za důležitého hráče jako záložní plán, ale pokud naváže na současné výkony, tak si ho s klidem dokážu představit dlouhodobě v základní sestavě. Vynikající dozadu, vynikající dopředu, důležitý při standardkách. Jedno z nejpříjemnějších překvapení letošní sezony.
Zákeřné zákroky Škrtěla a Gerrarda
Liverpool zápas nezvládl psychicky. Herně na nás nestačil, tak si to kompenzoval surovými zákroky. Nejprve Gerrard brutálně šlápl na Herreru. Obával jsem se, aby Ander utkání vůbec dohrál, ale naštěstí se dal do kupy. Šílený zákrok, kterým Gerrard ukázal jaký je prase. Jeden z nejpřeceňovanějších hráčů v anglickém fotbale se tak rozloučil opravdu stylově. Bez tolik vytoužené trofeje pro vítěze Premier League a červenou kartou po necelé minutě v nejdůležitějším zápase sezony.
Druhým expertem byl „tvrďák“ Škrtěl. Slovenští sousedi možná nebudou souhlasit, ale není to nic víc, než jen zákeřný … (doplňte vy). Pár týdnů po tom, co brečel, když na něj šlápl Costa, udělá stejnou věc. Opravdu inteligentní chlapík, nutno uznat, že si vybral klub, který je dělaný přesně pro něj. Lépe by mu bylo snad jen ve společnosti Ramose, Suareze, Mascherana, Diega Costy nebo Barnese.
Závěr – zhodnocení týmového výkonu + výběr nejlepšího a nejhoršího hráče
Týmový výkon byl skvělý. Kašlat na to, že druhý poločas nebyl podle našich představ. Koho to proti Scouserům zajímá? Tři zápasy s Liverpoolem – 3 výhra, náskok 5 bodů a odsunutí Liverpoolu z dostřelu na Ligu Mistrů. Tohle je podstatné. Nic nepotěší víc, než porazit Liverpool navíc na jejich stadionu. Děkuju všem hráčům a jen mě mrzí, že zrovna když máme takovou formu, tak následuje reprezentační pauza.
Už proti Tottenhamu jsem chtěl vybrat jako nejlepšího hráče Herreru, ale nakonec jsem zvolil Fellainiho, protože Anderovi chyběl gól/asistence. Dnes navázal na svůj vynikající výkon s Tottenhamem, ale připsal si také asistenci na první gól. Na svém kontě má také těžko uvěřitelných 7 úspěšných tacklů, kromě Fellainiho neměl nikdo ani polovinu. Byl naprosto dominantní v defenzívě i ofenzívě. Jednoduše přesně tenhle hráč nám uprostřed zálohy chyběl. Skvělý byl dnes také Juan Mata. Především vstřelil dva krásné góly, ale také byl velmi silný v mezi hře. Sice si nepřipsal stejně jako proti Tottenhamu žádnou finální přihrávku, což mi v jeho hře chybí, ale i přesto byl skvělý. Především v době, kdy jsme potřebovali držet míč byl velmi důležitý. Jeho výhodou je, že prakticky neztrácí míče, takže když jsme potřebovali „barcelonsky“ kontrolovat hru, tak si to vyloženě užíval. Třetí hvězdou zápasu byl Fellaini. Dnes sice nebyl tak výrazný jako minulý zápas, ale znovu byl jedním z našich klíčových hráčů. Ve vzduchu byl nezastavitelný, vytvořil jednu gólovou šanci a připsal si také 5 tacklů.
Po výhře na Anfieldu se těžko vybírají nejhorší hráči, ale na rozdíl od zápasu se Spurs přece jenom někteří nehráli ideálně. Zklamal určitě Rooney, který se prakticky vůbec nedostal do hry, ale také Young, který sice kvalitně pomáhal obraně, ale dopředu byl úplně vygumovaný. Nechci to nějak zvlášť rozebírat, ale těmto dvěma zápas příliš nesedl.
Na závěr ještě pozdravujeme Steveeho.
zdroj:fourfourtwo.com, footballuser.com, dailymail.co.uk