Podrobná analýza dalšího utkání Manchesteru United. V dnešním článku se dozvíte, proč nastoupila právě tato sestava, jak utkání probíhalo, a co utkání rozhodlo. Může se jednat o klíčové okamžiky na hřišti, ale zároveň o taktické chyby trenérů. Pokud milujete fotbal a chcete se na odehraný zápas podívat jiným, netradičním pohledem, tak je tento článek přesně pro vás. Pokud se vyžíváte v krátkých bulvárních spekulacích, tak můžete článek rovnou zavřít – nic užitečného tu nenajdete.
Druhý největší zápas sezony. Derby o Manchester. Takhle nějak by se dal nazvat včerejší zápas. Naším soupeřem nebyl nikdo jiný, než hluční sousedé z modré části Manchesteru. Zápas nejúspěšnějšího anglického klubu v celé historii s vítězem posledního ročníku Premier League znovu přitáhl pozornost většiny fotbalových nadšenců z celého světa.
Sestava Manchesteru United
Stejně jako před každým zápasem, tak i dnes nám chybělo několik hráčů. Nejvíce vrásek nám způsobilo zranění trojice Rafael, Jones, Falcao. Především zranění Rafaela bylo oznámeno těsně před výkopem, takže to byl pro většinu fanoušků velký šok. Ztráta Jonese nebo Falcaa ovšem není o nic menší. Phil je šéfem naší obrany a Falcao předvádí od svého příchodu kvalitní výkony, které před nedávným zraněním podpořil svým prvním gólem v červeném dresu. Jeho aktivitu a hlad po fotbale jsme postrádali už v minulém utkání a jinak tomu nebylo ani tentokrát.
Vzhledem ke zranění Falcaa jsme znovu nastoupili ve formaci 4-3-3. Na pravém beku nahradil Rafaela, Valencia. Uprostřed obrany měl Jonese zastoupit Smalling. V záložním trojlístku nahradil Matu, Rooney. Vedle Rooneyho dostal po skvělém výkonu proti Chelsea přednost Fellaini před Herrerou. Z logického pohledu věci byl tento tah dobrý, jenže pokud máme uprostřed hřiště Fellainiho, tak je na jeho zbylé dva spoluhráče kladem mnohem větší tlak při tvoření akcí, protože Fellaini má několik přednosti, ale kreativita k nim rozhodně nepatří. Na křídlech si své strany prohodil Januzaj s Di Mariou. Zatímco Adnan zůstal stejně jako proti Chelsea přilepený u postranní čáry, tak Angel měl za úkol hrát více ze středu. Primárně se pohyboval na levém křídle, ale oproti zápasu z minulého týdne se mnohem častěji stahoval do středu hřiště. Cílem bylo vytvořit přečíslení uprostřed hřiště. Byl tu vidět jasný záměr – zatímco proti Chelsea jsme se chtěli středu hřiště vyhnout, tak proti City jsme chtěli hrát právě prostředkem a využít defenzivní nedisciplinovanosti Toureho.
Sestava Manchesteru City
Zranění postihla také našeho rivala. Do derby nenastoupil klíčový muž Pellegriniho výběru David Silva, což způsobilo nejenom ztrátu skvělého hráče, ale především to zhatilo plány pro dnešní zápas. Pellegrini ve většině zápasu využívá formaci 4-4-2, ale ve velkých zápasech přesune Silvu z křídla do středu a přejde na rozestavení 4-2-3-1. Jenže Silva nebyl k dispozici a typologicky podobného hráče City ve svém kádru nemají, takže Pellegrini vsadil na klasickou formaci 4-4-2. Při rozcvičce se navíc zranil levý bek Kolarov, což pro City ovšem nijak velká ztráta nebyla. Clichy je lepší směrem dozadu a do těchto velkých zápasů se hodí více.
Průběh zápasu před vyloučením
Samotný průběh zápasu samozřejmě ovlivnila červená karta pro Smallinga, ale k tomu se vrátím později. Nejdříve zhodnotím naší hru 11 proti 11. Začali jsme celkem aktivně, na první pohled jsme měli převahu, jenže to bylo bohužel opravdu pouze na první pohled. Sice jsme drželi míč, ale posouvali jsme ho neuvěřitelně pomalu. Naprosto nám chybělo tempo. Než jsme míč dostali z jedné strany na druhou, tak se soupeř stihl zformovat. Výsledkem bylo vyšší procento držení míče, které nám ale v konečném důsledku k ničemu nebylo.
Jedním z důvodů byla aktivita hráčů City, kteří poctivě vyplňovali prostory, ale především naše laxnost a pohodové tempo. Hráči City sice bránili dobře, ale ne perfektně. Mezi obranou a zálohou měli dost okének, ale my jsme je odmítly využít, ať už neochotou hrát riskantní kolmou přihrávku nebo právě příliš pomalým tempem. Například takový Fellaini odehrál dobrý zápas, ale u něj byl tento problém jednoznačně největší. Práce s míčem mu trvala příliš dlouho, přihrávky nebyly dostatečně prudké, neměl dostatečnou odvahu na náročnější přihrávku, která by překonala první obranný val, ale raději zvolil přihrávku na jistotu. Jenže s tímhle se předem počítalo, Fellaini tvůrce jednoduše není, nebyl a ani nikdy nebude. Právě proto tato zodpovědnost ležela na Blindovi, Rooneym, ale také Di Mariovi, který se stahoval více do středu hřiště. Jenže jediný hráč, který se snažil svými přihrávkami udržet tempo hry byl Blind. Rooneymu práce s míčem trvala příliš dlouho a spíše se snažil přenášet hru dlouhými pasy, což mu také příliš nedařilo. Problém byl naprosto stejný jako u přihrávek po zemi. Ani tyto dlouhé pasy nebyly dostatečně prudké, takže je Clichy bez větších problémů sbíral. Angelovi se nevedlo o moc lépe.
Logicky se tedy nabízí otázka – chyběl nám Herrera? Rozhodně ano. Jenže se okamžitě nabízí další otázka. Je doopravdy 100% připraven? Na to zná odpověď pouze Van Gaal. Pokud byl Herrera fyzicky fit, tak se jeho nasazení jednoznačně nabízelo. On nám totiž nabízí přesně to, co nám chybělo. Na začátku sezony měla naše hra v některých momentech až smrtící tempo a přehrávali jsme úplně každého. Problémy jsme měli s lacinými brankami a neproměněnými šancemi, ale práce zálohy byla perfektní. Jedním z nejdůležitějších hráčů byl právě Ander, který je neustále v pohybu, chce míč, chce hru kontrolovat a nebojí se finální přihrávky. Jistě okamžitě se nabízí otázka – vždyť to proti Chelsea fungovalo, tak proč by nám měl Herrera najednou chybět? Odpověď už máte výše. City mají směrem dozadu slabý střed hřiště, protože Yaya se často vysouvá vysoko a bránění vypouští, čímž otevírá prostor pro záložníky soupeře. My jsme se tedy naprosto správně rozhodli hrát středem hřiště, ale v takovém případě jsme jednoznačně potřebovali Andera.
Fellainimu ovšem nic nevyčítám. On má jednoduše přednosti úplně jinde a svou práci si v zápase odvedl na výbornou. Vina by se dala lehce svalit na Rooneyho, který měl být hlavním dispečerem naší hry, jenže ani Rooney není klasický tvůrce hry. Má na to sice mnohem větší předpoklady než právě Fellaini, ale ani on nedokáže plně zastoupit Andera. Největší rozdíl je ve zpracování, rychlé práci s míčem, ale především v rychlém vyhodnocení celé situace. Rooneymu vše trvalo příliš dlouho a než se rozhodl, které řešení bude nejlepší, tak hráči City tyto volné prostory uzavřeli. Můžeme polemizovat, zda by Rooney tuto úlohu zvládl v plné zápasové praxi, ale podle mě by měl mít vedle sebe ještě jednoho tvořivého záložníka. Nastoupili jsme tedy s dvěma podhrotovými hráči, a to bych označil jako největší problém.
Utkání tedy probíhalo tak, že my jsme drželi míč a hráči City se snažili vstřelit gól. Citizens se dostali do několika šancí – v samém úvodu střílel z menšího úhlu Aguero. Naší jedinou šanci v první půli měl Januzaj, kterému míč sklepl van Persie, ale Adnanovi střela z voleje nesedla. To od nás bylo vše. Do další šance soupeře se dostal Navas. Hráči City dobře zakombinovali a Di Maria naprosto rezignoval na bránění Zabalety, z čehož vzniklo přečíslení a celou akci zakončil Navas, kterého vychytal skvělý De Gea. Neuběhlo ani pět minut a sám před naší brankou se objevil Aguero. Bylo to po rychlém protiútoku, který na první pohled ani nebyl nijak nebezpečný, ale Rojo stál znovu pozičně úplně špatně. Hlídal sice nebezpečný prostor, ale k čemu, když v něm nikdo nebyl? Aguero toho chytře využil, odskočil si dozadu, takže byl prakticky úplně sám a můžeme děkovat pouze De Geovi, že byl v čas venku z branky. Tohle navíc od Roja nebylo poprvé. Jeho poziční hra je naprosto katastrofální a pokud proti němu nastoupí chytrý útočník, který umí předvídat, tak se od něj bez větších problémů odpoutá.
Po půl hodině hry se předvedl také Smalling, nicméně ne tak, jak bychom si přáli. Po standartní situaci měl míč Hart a snažil se o rychlý výkop, takže Smallinga nenapadlo nic lepšího, než si před něj stoupnout a výkop mu zblokovat. Tohle byla naprostá klukovina, navíc v takto vypjatém zápase. Na tohle prostě neexistuje žádné rozumné vysvětlení. Už po tomto zákroku jsem si řekl, že je pouze otázka času, než bude v nějakém souboji pozdě a půjde předčasně do sprch. Ani nevím kolik času uběhlo, ale přišlo mi to, že to bylo snad okamžitě. Milner si předkopává míč a Smalling je v souboji pozdě. Takový souboj bych pochopil, kdyby neměl žádnou kartu, ale s vědomím, že má na svém kontě naprosto zbytečnou žlutou kartu? Maximálně nedisciplinované, neprofesionální a nevím co ještě. Každopádně vím, že tohle jednoznačně nepatří na trávníky fotbalového velkoklubu. Smalling už není žádný nováček a předvést tohle v derby, to je opravdu něco. Praktiky od začátku sezony je zraněný a když se konečně uzdraví, tak předvede tohle? Ne díky.
Změna rozestavení po vyloučení
Bezprostředně po hloupém vyloučení Smallinga se na stopera zasunul Fellaini. Ještě před poločasem, ale přišlo střídání. Januzaje nahradil Carrick, který se postavil na pozici stopera. Tento tah byl z mého pohledu velmi dobrý. Potřebovali jsme totiž držet míč na svých kopačkách, co možná nejdéle a přesně tohle je doména Carricka. Přinesl také zkušenosti, ale jako mnohem důležitější považuju právě jeho rozehrávku a klid na míči. Rozestavení se změnilo na 4-4-1. Carrick se posunul na stopera vedle Roja, uprostřed hřiště se pohyboval Fellaini s Blindem, kraje hřiště měl na starosti Di Maria zprava a Rooney zleva s tím, že se Rooney hodně stahoval do středu hřiště a rozhodně nehrál klasického krajního záložníka. Zjednodušeně se Angel dostal do pozice Adnana, tedy byl přilepený k postranní čáře a Rooney plnil funkci Di Marii před vyloučením Smallinga. Takové falešné levé křídlo, které se často stahuje do středu hřiště.
Průběh zápasu po vyloučení Smallinga
Pár minut po vyloučení se na stopera zatáhl Fellaini, kterému netrvalo dlouho a naprosto zbytečně ve vápně fauloval Aguera, který byl zády k brance a nebyl nijak nebezpečný. Měl jediné štěstí, že to rozhodčí neviděl, takže penaltu nepískl. Ještě v prvním poločase nám rozhodčí odpustil druhý pokutový kop. Rojo se nechal odtlačit Yayou a vše se snažil zachránit akrobatickým vykopnutím míče, jenže to se mu nepovedlo. Místo toho trefil Yayu. Rozhodčí nám tedy odpustil druhou penaltu v krátkém časovém úseku a v tomto případě také červenou kartu pro Roja.
V druhém poločase hráči City kontrolovali hru, ale do žádné větší šance se nedostali. Pellegrinimu evidentně chyběl hráč, který si dokáže naběhnout do správného prostoru a poté dát překvapivou přihrávku. Místo toho měl na hřišti dva útočníky, kteří byli vypojeni ze hry. My jsme hráli v hlubokém bloku, ale především jsme předvedli skvělý disciplinovaný výkon. Nenechali jsme se zbytečně vytahovat vysoko, čímž jsme zamezili vzniku nebezpečného prostoru mezi liniemi. Výsledkem byla úplná bezzubost Citizens, ale byla pouze otázka času, než některý z našich ofenzivních hráčů zaspí. V 62 minutě si za obranu naběhl Clichy, jenže Di Maria znovu zaspal a jeho náběh nezachytil. Nutno uznat, že byla celá akce provedena perfektně, ale tohle jsou situace, kterým lze zabránit. Di Maria takto zaspal už v první půli při šanci Navase, ale tentokrát už měla jeho chyba bohužel gólový podtext.
Po vstřeleném gólu to měla být pro Pellegriniho mužstvo jednoduchá záležitost, kterou si zkomplikovali úplně sami. Pár minut po vstřeleném gólu předvedl neuvěřitelný průnik přes půl hřiště Rooney. Fantastické sólo, jenže finální fázi úplně zazdil, a to je přesně náš letošní problém – řešení finální fáze + samotné zakončení. Míč se ještě se štěstím dostal k Di Mariovi, kterého skvělým zákrokem vychytal Hart. Střela byla dostatečně prudká, mířila na zadní tyč. Tady není co vytknout, ale Hart bohužel předvedl vynikající zákrok. Nicméně tento Rooneyho průnik nás nabudil a soupeř znervózněl. Je to s podivem, ale takhle zkušené mužstvo, které mají Citizens k dispozici se úplně sesypalo.
Jejich jediným úkolem bylo kontrolovat hru, držet míč a trpělivou kombinací nás nechat běhat, čímž by nás otrávili a vzali nám energii, kterou jsme načerpali Rooneyho průnikem. Nutno poznamenat, že nějakému klidu nepomohl ani Pellegrini, který na hřiště poslal místo pracovitého Milnera Nasriho. Ten chtěl samozřejmě ukázat, že patří do základu, ale v tu chvíli to bylo kontraproduktivní. Místo trpělivého držení míče se neustále pokoušeli o kolmé přihrávky, často i naprosto nesmyslné a nechali se strhnout atmosférou. Výsledkem bylo několik laciných ztrát, které nám pomohly získat větší sebevědomí, díky čemuž plynulo několik závarů před Hartem. Největší šanci měl Fellaini, kterého našel přesným centrem Di Maria, ale belgický obr branku vůbec netrefil. Nicméně jsme si vytvořili určitý tlak, z kterého vzešlo několik rohových kopů, které zahrával Di Maria naprosto katastrofálně. Létalo to všechno na prvního hráče, takže z toho vlastně ani žádná šance nebyla. Nicméně jsme City dokázali zatlačit i v 10 lidech, což je určitě pozitivní.
Závěr
Naše hra v oslabení byla mnohem lepší, než hra v plném počtu. Z druhého poločasu si můžeme vzít spoustu pozitiv, ale odjíždíme bez bodu. Proti City, které bylo asi nejslabší za poslední tři roky. V kombinaci s naší špatnou hrou v plném počtu rozhodně nejsem spokojený. Mimochodem to byla proti Manchesteru City čtvrtá prohra v řadě, což se stalo naposledy v letech 1969-1970.
Naším nejlepším hráčem byl jednoznačně De Gea, který chytá ve fantastické formě a momentálně nemá konkurenci. Kombinace jeho sebevědomí s vynikajícími schopnostmi začíná být smrtící. Pouze díky němu nebylo ve 30 minutě po zápase. Jeho výkony jsou opravdu působivé. Z pole nikdo vyloženě nevyčníval, ale já bych vybral Fellainiho, který si své úkoly plnil na jedničku. Ještě se mi líbil výkon Carricka a Blinda, ale kromě Davida nikdo vyloženě nevyčníval. Ze strany soupeře byl nejlepší Aguero, který odehrál také vynikající zápas, ale jako celkového muže utkání bych vybral Davida de Geu.
Jako nejhoršího hráče vybírám samozřejmě Smallinga, který se zachoval naprosto neuvěřitelně. To ani nepotřebuje komentář. Ze zbytku hráčů se mi vůbec nelíbil Rojo, který znovu udělal dvě chyby a po jedné měl být navíc vyloučen. Mnohem více také čekám od Di Marii a Rooneyho. Ani jeden z nich nepatřil k těm nejhorším, ale tyto hráči by nás měli táhnout a jít příkladem ostatním. Místo toho zapadli do průměru a kromě Rooneyho úžasného průniku nepředvedli nic navíc.
Srovnání defenzivních záložníků Blinda a Fernanda.
zdroj: dailymail.co.uk