Podrobná analýza dalšího utkání Manchesteru United. V dnešním článku se dozvíte, proč nastoupila právě tato sestava, jak utkání probíhalo, co utkání rozhodlo. Může se jednat o klíčové okamžiky na hřišti, ale zároveň o taktické chyby trenérů. Pokud milujete fotbal a chcete se na odehraný zápas podívat jiným, netradičním pohledem, tak je tento článek přesně pro vás. Pokud se vyžíváte v krátkých bulvárních spekulacích, tak můžete článek rovnou zavřít – nic užitečného tu nenajdete.
O víkendu byla naplánovaná pouze jedna dohrávka, takže víkend byl tentokrát klidnější. Hned po neděli jsme se ovšem mohli těšit na čtvrtfinále FA cupu proti Arsenalu. Byl to duel dvou nejúspěšnějších týmů této nejstarší soutěže, který sliboval atraktivní podívanou. Favoritem zápasu byl Manchester United, který v posledních 11 domácích střetnutích s Arsenalem neprohrál. Šlo opravdu o hodně a podle toho vypadaly sestavy obou mužstev.
Sestava Manchester United
Naše sestava byla očekávaná. Van Gaal si pro nás nepřipravil žádné překvapení. Jedinou změnou od vítězného zápasu v Newcastlu byl Shaw, který nahradil Evanse. S momentálním kádrem je to naše nejsilnější základní sestava, takže důvěra, kterou v tuto jedenáctku van Gaal vkládá je zcela oprávněně. Já osobně jsem si v dnešním zápase nepřál Fellainiho, ale v sestavě jsem chtěl vidět rychlonohého Wilsona, protože jsem očekával vysoko vytaženou obranu Arsenalu, ale Wenger překvapil. Rozhodl se hrát hlouběji a hrozit z protiútoků. Van Gaal tohle pravděpodobně tušil, takže zařazení Fellainiho bylo nakonec správným řešením. Na lavičce se po dlouhé době objevil Rafael, což byl také jeden z pozitivních momentů.
Především jsem byl ale rád, že van Gaal neodolal pokušení domácího zápasu a v základní sestavě nenastoupil Mata. V těchto velkých zápasech potřebujete stabilitu, kterou nám Juan dát nedokáže. Potřebujete, aby podhrotový hráč pomohl středové dvojici při bránění, ale také při napadání, což Mata bohužel nezvládá. Mimo těchto dvou velmi důležitých defenzivních aspektů jsme také potřebovali větší sílu ve vzduchu. Velké zápasy často rozhodují buď individuální chyby nebo právě standardní situace, takže přítomnost Fellainiho nám dávala mnohem větší šance na vstřelení gólu po standardní situaci.
Sestava Arsenalu
Wenger postavil své klasické rozestavení 4-2-3-1. Podle jmen to nebylo nic neobvyklého. Rychlá křídla s Ozilem uprostřed hřiště a spousta tvořivých hráčů. Na hrotu útoku překvapivě nastoupil Welbeck, který v poslední době nastupoval spíše na křídle. Mnohem větším překvapením ovšem byl samotný herní projev Arsenalu.
Nehrál svůj klasický kombinační fotbal s vysunutou obranou. Naopak hrál v hlubším bloku a spoléhal na rychlá křídla. Na jednu stranu to bylo pochopitelné, protože v sestavě nebyl Wilshere, Ramsey ani Rosický, ale místo těchto technických hračičků nastoupili dynamičtí Sanchez, Welbeck, OX-Chamberlain. Wenger tak na hřiště dostal mnohem více rychlosti a přímočarosti, kterou především v těchto velkých zápasech potřebujete. Skoro bych i řekl, že to byl chytrý tah, kdyby Wilshere nebyl zraněný a Ramsey se teprve nedávno nevrátil z marodky.
První poločas
Do zápasu jsme znovu vstoupili pozitivně. Hru jsme měli pod kontrolou a dařilo se nám přehrávat Arsenal, ale do opravdové šance jsme se dlouho nemohli dostat. První vážnější šanci jsme měli až ve 20‘, když Di Maria poslal míč za obranu pro Fellainiho, který ho sklepl Youngovi, jenže tomu střela sklouzla. Hra měla v této fázi zápasu opravdu velmi vysoké tempo, takže vznikalo několik brejkových situací, které často zaváněly slibnou příležitostí. Uprostřed hřiště propadával především Blind, který prohrával osobní souboje a nestíhal ani rychlostně.
Z jedné takové akce padla také úvodní branka. Před naší obranou se otevřela dálnice, do které vběhl Ozil a jelikož Blind na svém postu chyběl, tak za něj musel zamakat Valencia, který Ozila donutil k přihrávce do strany, ale zároveň otevřel prostor na pravém beku. Míč dostal OX-Chamberlain, který nádherně obešel Blinda, Shawa i Valenciu. Prostor mu sice zavřel Smalling, jenže tímto manévrem nechal úplně volného Monreala, ke kterému se v ideálním případě měl stáhnout Di María, ale víme, jak to s těmito ofenzivními hráči je. Angel se s Monrealem nezatáhl, což je trochu i jeho chyba, ale i tak to měla obrana vyřešit. Byl to sled několika chyb, ale za tento gól bych nevinil Valenciu, který za sebou měl celou dobu Smallinga a kousek od vápna také Di Maríu.
Z inkasovaného gólu jsme se naštěstí rychle oklepali a po fantastickém pasu Angela srovnal Rooney na 1:1. Nacvičená akce, kdy si Angel posune míč do středu hřiště a stříleným centrem hledá útočníky. Tahle rychlá odpověď byla velmi důležitá, protože jsme se okamžitě vrátili do zápasu a naše hra dostala nový rozměr.
Celý první poločas byl opravdu velmi dobrý a byl to skvělý fotbal, ale pasáž po vstřeleném gólu byla jednoduše vynikající. Arsenal jsme zatlačili, zrychlili jsme hru a vytvořili si několik šancí. Tou největší byla rozhodně střela Di Maríi. Valencia poslal exklusivní míč (něco takového by bylo na potlesk pro mnohem vytříbenější techniky), opravdu dokonalý pas, který zpracoval Di María, ale z úhlu Sczesnyho překonat nedokázal. To byl jen jeden příklad skvěle fungující pravé strany, která dělala Arsenalu opravdu velké problémy. Oba navázali na zápas s Newcastlem a i tentokrát byli právě oni dva těmi tahouny.
Jak už jsem zmínil, v prvním poločase podala vynikající výkon především pravá strana ve složení Valencia – Di María, ale pozadu nezaostával ani Fellaini. Dokázali jsme ho totiž chytře využít a Fella nekazil přihrávky, míče udržel a Conquelin si s ním nevěděl rady. Více kvality jsem naopak očekával od Herrery s Youngem, ale přínos prvního jmenovaného se projevil až později. Ander odehrál podprůměrné utkání, ale ze své aktivity ani tentokrát neubral, takže svým pohybem vytvářel prostor pro ostatní záložníky. Nejhorší byl za první poločas určitě Blind, který kazil přihrávky, prohrával osobní souboje a s rychlými protivníky vůbec nestíhal. „Pozadu“ nezůstal ani Shaw, který navázal na své velmi nevýrazné výkony. Vše podtrhl dalším svalovým zraněním.
Druhý poločas + střídání
Poločasová přestávka, respektive střídání van Gaala o poločas hodně napověděly, kdo bude mít k vítězství pravděpodobně blíže. Střídání Shawa bylo vynucené, takže s tím nemám žádný problém, ale nahradit Herreru Carrickem byl vrchol nelogického myšlení. Ander šel dolu kvůli žluté kartě a hrozbě případného vyloučení, ale problém je v tom, že v rozestavení 4-4-2 bezpodmínečně potřebujete jednoho box to box záložníka. Jeden z dvojice středních záložníků musí obhospodařit velké množství hrací plochy, což z našeho kádru dokáže pouze Herrera. Jeho nahrazení pozičním Carrickem jednoduše postrádalo jakýkoli smysl. V kombinaci s tragickým Blindem, který odehrál pravděpodobně nejhorší utkání v našem dresu, to byla smrtící kombinace.
Na naší hře se to samozřejmě okamžitě projevilo. Až v druhém poločase jsme si uvědomili neviditelný přínos Herrery (což ho ovšem neospravedlňuje za alibistický výkon). Carrick na rozdíl od Andera stál a „kontroloval“ hru přihrávkami se stopery. Brutálně nám chyběl pohyb a střed pole se úplně rozpadl. Jelikož byl střed hřiště nepoužitelný, tak jsme začali nakopávat míče na Fellainiho, což byl začátek konce. Fella může být velmi důležitý, pokud ho využíváte chytře, což se nám dařilo v prvním poločase – udržel míč a rozdal ho do stran. Jenže v druhém poločase jsme na něj míče vysloveně nakopávali, což nevyhovuje jemu, ostatním hráčům ani nám fanouškům. Výkon Fellainiho šel přirozeně dolu, stejně jako celá naše hra. Optimizmus po prvním poločase byl rázem ta tam.
Arsenalu se zranil OX-Chamberlain, kterého nahradil Ramsey. Tato změna nás pravděpodobně uchránila od mnohem větší převahy Gunners. S Oxem odešla rychlost a dravost. Ramsey se postavil samozřejmě do středu hřiště, Cazorla se posunul výše a Ozil zaujmul místo Oxe. Wenger vsadil na jistotu a rozhodl se, že raději uzavře střed pole Ramseym, než aby riskoval s Walcottem. Byl to znak toho, že by se Wenger klidně spokojil s remízou.
Arsenal měl sice navrch, ale nic významného se nedělo. V 60‘ jsme se do šance dostali paradoxně my, když Fella zpracoval dlouhý míč a kolmicí vyslal Di Maríu, jenž branku těsně minul. O dvě minuty později přišel rozhodující gól. Zraky všech fanoušků se samozřejmě a zaslouženě upínají na Valenciu, který při zpětné přihrávce absolutně ztroskotal, ale já bych nezapomínal ani na Jonese. Vůbec nechápu, co Phil tímhle sklepnutí zamýšlel. Kdyby to jednoduše odehrál hlavou, tak by udělal lépe, ale bohužel. Rozhodl se jinak a Valenciovi se přihrávka na de Geu vůbec nepovedla, čehož využil Welbeck a trefil prázdnou branku.
Následným radováním u mě hodně klesnul. Fanoušci ho tady milovali, ale při jeho střídání bylo vidět, že jsem nebyl nespokojený sám, když ho půlka stadionu vypískala. Existuje totiž něco, čemu se říká respekt. Tímto pro mě téma Welbeck skončilo. Pro Tonyho to bylo hodně kruté, protože hrál do té doby skvělý zápas, ale nakonec to byl on, kdo rozhodl o naší prohře. Nicméně zaslouží si uznání, že se za nic neschovával, svou chybu přiznal na twitteru a zároveň se za ní omluvil.
Ve zbytku zápasu jsme se do žádné větší šance nedostali. Bylo tam několik kontroverzních momentů, ke kterým se vyjádřím zvlášť. Posledních 10 – 15 minut jsem byl opravdu hodně frustrovaný. Ať už ze střídání managera nebo té komedii rozhodčího. De Gea nás ještě v závěru několikrát udržel ve hře, čímž znovu potvrdil svou extratřídu, ale k ničemu nám to nakonec nebylo.
Rozhodčí
Hlavní sudí včerejšího zápasu Michal Oliver se včera příliš nepředvedl. Neudělal sice žádnou úplně fatální a jednoznačnou chybu, ale několik jeho rozhodnutí značně ovlivnilo průběh zápasu. Vše začalo faulem Bellerina, který byl bez diskuzí na druhou žlutou kartu a tedy následné vyloučení. Kartu nedal, ale dokonce nevyužil ani domluvu, která se používá jako poslední varování… V tuhle chvíli měl jít Bellerin do sprch. Nutno poznamenat, že Wenger zareagoval chytře a hříšníka okamžitě nahradil Chambersem.
Druhým hlavním momentem byla žlutá karta za simulování pro Di Maríu. Což o to, faul to nebyl (ve Španělsku by se pískal), ale tady jde především o to, že o dvě minuty dříve za naprosto totožnou situaci odpískal faul ve prospěch Sancheze. Valencia měl na něm přiloženou ruku stejně jako Monreal na Di Maríovi, ale v jednom případě to bylo posouzeno jako nedovolený zákrok a v druhém případě byla udělena karta za simulování. Pochopil bych neodpískání faulu, i když pro Alexise byl odpískán. Takových situací je v každém zápase spoustu, ale dávat za podobný zákrok žlutou kartu za simulování mi přijde hodně ujetý. Rozhodčí si to sice obhájí (v Anglii si rozhodčí obhájí úplně všechno, takže to není nic překvapujícího), ale správné rozhodnutí to jednoznačně nebylo.
Následné chování Di Maríi omlouvat nechci. Určitě byl frustrován, protože na něj za celý zápas nebyl odpískán jediný faul, a poté dostal nesmyslnou žlutou kartu, ale musí se prostě umět ovládnout. Potlačit vztek, zanadávat si, ale na rozhodčího proboha nešahat. Pro menší uvolnění tu máme také fotku Olivera, tentokrát s Hartem.
Simulování
Angela už jsem podrobně popsal výše. Na kartu to jednoznačně nebylo, ale to neznamená, že se mi to líbilo. Takové souboje jednoznačně musí ustát a jít dál. Horší případ byl ovšem Januzaj. Adnan dostal ve své krátké kariéře už po několikáté kartu za simulování. V tomhle případě nebylo o čem a byla to jednoznačná žlutá. Adnan si přišel vyloženě pro penaltu, kterou naštěstí nedostal. Nechci vyhrát podobným nasimulovaným pádem, takže doufám, že s Januzajem na tomhle zapracuje především Giggs. Kdo jiný by na něj měl mít vliv, když ne Ryan? Tohle musí přestat. Zbytečně si ničí svou reputaci. Později se totiž může stát, že mu rozhodčí nepískne ani skutečný faul, protože si bude myslet, že penaltu znovu nasimuloval.
Di María vs Alexis
Před zápasem často propírané téma. „Alexis září v Arsenalu, zatímco Di Maríovi se vůbec nedaří.“ Je tomu však skutečně tak? Angelův přínos je pro naší hru velmi podceňován. Jak tedy dopadl jejich mini duel v dnešním zápase? Hra obou hráčů je na první pohled rozdílná, ale je to právě naopak. Oba si jsou ve spoustě věcech velmi podobní. Alexis je tedy gólovější a Di María naopak sbírá více asistencí, ale jsou si podobní ve stylu přihrávek. Oba často zkouší finální přihrávky, což znamená hodně zkažených přihrávek, ale zároveň spoustu vytvořených šancí. V tomto zápase vytvořil Di María 4 šance, z čeho jedna byla asistence – Alexis vytvořil šance 3. Teď se dostáváme k úspěšnosti přihrávek. Angel je často kritizován za spoustu odevzdaných míčů, ale Alexis je na tom úplně stejně. Je to prostě jejich styl hry. Hodně zkazí, ale ještě více vytvoří. Úspěšnost přihrávek Di Maríi v dnešním zápase byla 83, což je těsně nad jeho průměrem(78%). Alexis měl v tomto zápase pouhých 68%, ale svůj průměr má prakticky stejný jako Angel (77%).
Výše jste si tedy mohli podrobněji podívat na jejich výkon v dnešním zápase, ale ještě tu máme celosezonní výkony. Fanoušci se nechají zmást velkým počtem zkažených přihrávek, a poté zapomínají na ty klíčové. Věc se má tak, že Di Maria na začátku kalendářního roku sice předvedl několik nevýrazných výkonů, ale v posledních dvou zápasech patřil k našim nejlepším hráčům. V obou zápasech šla právě přes něj drtivá většina akcí a on byl tím hlavním mozkem naší hry. Že zkazí spoustu přihrávek? Ano, ale to kazil i v Realu a přesto byl považován za druhého nejdůležitějšího hráče v tažením za Ligou Mistru. Často se vychvaluje fantastický Sanchez, ale Di María je za své výkony kritizován. Jak si tedy oba hráči ve skutečnosti vedou v letošní sezoně (statistika uvádí pouze zápasy Premier League, zápasy FA cupu ani Ligy Mistrů v této statistice nejsou).
Závěr – zhodnocení týmového výkonu, nejlepšího a nejhošího hráče
Byl to zápas dvou poločasů. Po prvním jsem překypoval sebevědomím a radostí, po druhém jsem byl značně frustrovaný. Zápas jsme si prohráli vyloženě samy. Van Gaal na tom má největší podíl, dále nepovedená přihrávka Valencii a hloupá druhá žlutá pro Di Maríu. V konečném důsledku jsem rozhodně nespokojený, protože jsme ztratili šanci na trofej. Čtvrté místo je sice jasnou prioritou, ale potřebujeme také trofeje. Chápu, že je to přechodová sezona, ale po FA cupu jsem hodně toužil, takže mě tohle vyřazení hodně mrzí, především jeho způsob. Nezbývá než věřit, že se van Gaal poučí a podobně statickou dvojici jsme viděli naposled.
Nejlepší hráč se vybírá těžko. Na 99% by to byl Di María, ale za tu červenou kartu si to prostě nezaslouží, takže nejlepším hráčem zápasu vyberu de Geu, který nás několikrát podržel. Jeho už je prakticky zbytečné komentovat. Je to Cristiano Ronaldo v brance. Jako druhého tedy přece jenom vyberu Di Maríu, protože měl na naší hru znovu obrovský vliv a zápas se mu herně vyloženě povedl. Podrobněji máte jeho výkon popsaný už výše. Jako třetího do party vybírám ještě Valenciu, který také udělal jednu obrovskou chybu, ale jinak hrál skvěle. Když má před sebou křídlo, tak jde jeho výkon o 80% nahoru. V zápase předvedl 8 úspěšných obranných zákroků! Takové číslo jsem už hodně dlouho neviděl. Vytvořil také jednu šanci. Snad na tyto výkony naváže i v dalších zápasech. Dnes udělám výjimku a do nejlepších hráčů zařadím ještě čtvrtého. Bude jím Fellaini, který svou úlohu splnil skvěle. Především v prvním poločase byl velmi dobrý, ale úplně se neztratil ani v poločase druhém. Měl na svém kontě 47 přihrávek, čímž byl druhý z našeho týmu. Navrch vytvořil také dvě gólové šance, v čemž byl z našeho týmu také druhý.
Nejhorší hráč je dnes jasný. Těžko se dá vybrat někdo jiný než Blind. Odehrál svůj nejhorší zápas v našem dresu a poslední zápasy mu to vůbec nejde. Dnes se mu nedařily přihrávky, ale to se stane. Mnohem větším problémem je jeho nedostatečný důraz v osobních soubojích. Často se nechá přetlačit a do souboje nedokáže pořádně vlítnout a soupeři nakopat. Typově je hodně podobný Kroosovi, ale my potřebujeme, aby defenzivní záložník vyhrával osobní souboje a čistil prostor před obranou. Defenzíva Chelsea je silná díky Matičovi, defenzíva Southamptonu zase díky Wanyamovi, ale nám podobný typ hráče citelně chybí. Další velmi špatný výkon předvedl Shaw. Roli v tom možná hrálo zranění, ale on takhle hraje až na výjimky od začátku sezony, takže bych to na to zranění příliš nesváděl. Je to stále ještě talentovaný mladík, takže půjde nahoru, ale momentálně jsou jeho výkony velmi špatné. Jako bonus si neustále obnovuje zranění z letní přípravy.
zdroj:footballuser.com, squawka.com, dailymail.co.uk