Podrobná analýza dalšího utkání Manchesteru United. V dnešním článku se dozvíte, proč nastoupila právě tato sestava, jak utkání probíhalo, co zápas rozhodlo. Může se jednat o klíčové okamžiky na hřišti, ale zároveň o taktické chyby trenérů. Pokud milujete fotbal a chcete se na odehraný zápas podívat jiným, netradičním pohledem, tak je tento článek přesně pro vás. Pokud se vyžíváte v krátkých bulvárních spekulacích, tak můžete článek rovnou zavřít – nic užitečného tu nenajdete.
V posledních čtyřech zápasech se nám herně příliš nedařilo a naše hra do zavřené obrany byla pomalá a čitelná. Zápas s Arsenalem nám tedy měl vyhovovat, protože Wenger je známý tím, že rád útočí a takticky ani zdaleka není na úrovni Mourinha. K udržení naděje na třetí místo jsme potřebovali Arsenal nutně porazit.
Sestava Manchesteru United
Pro dvojici Carrick – Rooney už sezona skončila a k dispozici nebyl ani Shaw. Van Gaalův výběr základní sestavy mě lehce zklamal. Je pravda, že Di María s velkou pravděpodobností nebyl 100% fit, takže nemohl hrát od začátku, ale například znovuzařazení Maty na křídlo mě zklamalo. Juan patřil v posledních čtyřech zápasech k naším nejhorším hráčům a bylo vidět, že mu to na křídle vyloženě nejde, čímž trpí celá naše hra. Nicméně dnes tento tah ještě omluvím. Dalo by se totiž spekulovat o tom, že v zápasech, kde soupeř útočil, tak se Matovi dařilo.
Druhou věcí bylo zařazení Falcaa do základní sestavy. Na jednu stranu kvituji, že nenastoupil línější van Persie, ale Falcao je poslední měsíce vyloženě mimo. Nejsem si ani jistý, zda dal v letošním kalendářním roce vůbec gól. Mrzí mě to především s ohledem na Wilsona, který jednoznačně potřebuje hrát. Pokud z něj jednou chceme mít prvotřídního útočníka, tak mu musíme dávat šance. Na lavičce ještě nikdo zkušenosti nezískal. Vzhledem k tomu, že Falcao u nás nemá žádnou budoucnost a Wilson je budoucí hvězdou, tak mě mrzí, že šanci dostal znovu Falcao. Kdyby měl pro naší hru aspoň nějaký přínos tak neřeknu, ale on hraje vyloženě jenom díky svému jménu. Je to jeden z dozvuků van Gaalovi tvrdohlavosti, kterou nám ukazoval během celé sezony.
Kromě těchto dvou jmen tam příliš možností na změnu nebylo. Pochválil bych především zařazení Roja na levého beka, což znamenalo, že na defenzivním záložníkovi nastoupil Blind. To sice není žádný velký důvod k radosti, ale potěšen jsem byl kvůli tomu, že se na DM nemusel stahovat Herrera a mohl zůstat na své obvyklé pozici. Chválím také Smallinga jako kapitána, což si za letošní výkony zaslouží. Kapitánskou pásku měl už v druhém poločase proti Crystal Palace, ale až ve včerejším zápase nastoupil jako kapitán od první minuty.
Sestava Arsenalu
Wenger postavil už po šesté v řadě stejnou sestavu, což se mu za jeho dobu působení v Arsenalu stalo úplně poprvé. Vsází na statické křídlo stejně jako my. Pozici Maty u nich plní Ramsey a jejich výsledky byly velice podobné těm našem. Nejdříve čtyřikrát vyhrál, minulé kolo přišla prohra se Swansea a dneska se štěstím remizovali u nás. Nicméně k tomuto se ještě vrátím.
Wenger tedy ničím nepřekvapil a nasadil očekávanou sestavu. Ofenzívu měl táhnout Mesut s Alexisem, ze středu pole tvořit Cazorla a všechny tyto ofenzivní hráče měl jistit defenzivní štít Coquelin, o kterém si mimochodem můžete přečíst můj zajímavý článek ZDE.
První poločas
Začátek jsme měli celkem slibný. Mata poprvé po 5 zápasech poslal první kolmou přihrávku na Falcaa, kterého ovšem stihl zblokovat Koscielny. Já už jsem si naivně začal myslet, že tohle je od Maty pouze začátek rozdílových přihrávek. Bohužel to byl právě naopak konec. Celkově jsme zápas měli pod kontrolou, ale žádnou šanci jsme si z toho nevytvořili. Samozřejmě ono držení míče proti Arsenalu nebo WBA vypadá úplně jinak, protože Arsenal chtěl hrát a být dominantnější na míči, ale v konečném důsledku to pro nás mělo velmi podobný efekt. Držení míče bylo sice hezké, ale neefektivní.
Naopak jsme se zapotili především my. Tedy samotná hra Arsenalu dopředu byla ještě horší, ale zmatky Jonese nás v klidu rozhodně nenechaly. Nejdříve uklouzl, ale fantastickým způsobem se ještě stihl k míči doplazit a hlavou ho strčit do nohy Girouda. To byl vyloženě komický moment, ale Jones zároveň ukázal obrovskou odvahu. O pár minut později ukazoval míč pro de Geu, ale v poslední chvíli si vše rozmyslel a přihrával, jenže David si už šel pro míč a přihrávku Jonese logicky nečekal. Naštěstí ho trefila do nohy a mohli jsme si oddechnout.
Ve 29‘ se na křídle uvolnil Young, poslal centr na zadní tyč, kde si naběhl neobsazený Herrera a volejem překonal bezmocného Ospinu. Tímto gólem podpořil naprosto fantastickou bilanci: 7 střel na branku a 6 gólů. Na tohle můžu jen zopakovat komentář Garyho Nevilla: „Proč to jen nezkouší častěji?“ V každém případě Ander znovu potvrdil vynikající výběr místa. On má vyloženě čich na góly a ví, kam si má naběhnout. V diskuzích už zaznělo, že je touto herní vlastností podobný Lampardovi a já s tím jednoznačně souhlasím. Kromě jeho fantastického workrate má tuto přidanou hodnotu. Budu se opakovat, ale v něm máme vyloženě diamant. Pár minut po gólu předvedl luxusní slalom. No nemilujte ho.
Ve zbytku poločasu byl vynikající především Young. My jsme drželi míč, Arsenal do ničeho nepustili, ale jediný Young dokázal tuto převahu zužitkovat. Několikrát byl úspěšný v individuálním souboji a kromě asistence na Anderův gól vytvořil několik zajímavých šancí. Nikdo jiný nám tuto individuální schopnost přinést nedokázal.
Průběh zápasu byl tedy velmi podobný jako poslední zápasy. Drželi jsme míč, ale k ničemu závažnému to nevedlo. Prakticky jediná opravdová šance ze hry skončila gólem. Kromě této gólové šanci jsme si vytvořili ještě jednu. Byl to nápaditý signál z přímého kopu, který jsme rozehráli po zemi, ale Blind trefil pouze Smallinga. Nicméně velmi pozitivní signál. Něco podobného jsem u nás už dlouhou dobu neviděl, takže mě to potěšilo a navíc nechybělo mnoho a skončilo to brankou.
Druhý poločas
Do druhého dějství vstoupil lépe Arsenal. V kabině Wenger musel zvýšit hlas, což se na výkonu jeho svěřenců okamžitě projevilo. Nebyl to sice žádný kolotoč vyložených šancí, ale bylo vidět, že Arsenal zařadil na vyšší rychlostní stupeň. Odměnou za zvýšené tempo byly šance, které začaly přicházet kolem 60 minuty. Nejdříve Giroud přetlačil Roja, ale de Gea byl rychle z branky a míč stačil vykopnout. Následně jsme po rohovém kopu zapomněli na Cazorlu, jenže ani on na de Geu nevyzrál.
Tuto velmi dobrou desetiminutovku ze strany Arsenalu uzavřel Ramsey. Alexis na něj poslal luxusní křížný pas, Ramsey obešel de Geu, ale celou situaci zachránil Rojo a míč stihl odkopnout. Marcos si za své počínání zaslouží obzvlášť pochvalu. Většina hráčů totiž v podobných situacích „vypíná“ a spoléhá na brankáře. Rojo ovšem nenechal nic náhodě, což se mu nakonec vyplatilo a tímto zákrokem nás zachránil.
Zajímavé je, že všechny tyto tři šance přišly po vystřídání van Persieho. Ne že by byl Falcao nějak výjimečný, právě naopak prohrál prakticky každý souboj, ale neustále napadal. Vyvíjel tlak na obránce při rozehrávce, což van Persie nedělal. Ten nastoupil se svým klasickým výklusem a o napadání se příliš nestaral. To je přesně důvod, proč ho nechci v základní sestavě. Samozřejmě to nebyla jen jeho vina a byla to souhra více faktorů, ale výkon Arsenalu šel nahoru právě v momentě, kdy přišel Robin.
Důležitým okamžikem bylo stažení Roja, kterého nahradil Blackett. Toto střídání je hodně kritizované, ale pokud se nad tím zamyslíte, tak je to jen součást filozofie van Gaala. Rojo byl po zranění a Louis chce předejít případnému zranění. Hráče, který nemá dostatečný zápasový rytmus vždy stáhne 10 až 15 minut před koncem utkání. V tomto případě ho tam možná mohl nechat, protože sezona za chvíli stejně končí, ale z dlouhodobého pohledu s tím souhlasím. Blackett byl bohužel smolařem zápasu, protože tečoval centr Walcotta do vlastní sítě, ale tohle van Gaal neovlivní. Za samotnou teč Blacketta ani neviním, ale vadí mi, že Walcottovi nechal spoustu času na zpracování míče a vyhodnocení situace. Tento gól jde na jeho vrub. Valdes zase nemusel takhle rychle na zem, ale hlavní vinu nese Blackett.
Po tomto vyrovnávacím gólu se do šance ještě dostal Giroud a van Persie, ale ani jeden z nich nedokázal přesně zamířit. My jsme se snažili hodně tlačit dopředu, ale další gól se nám bohužel vstřelit nepodařilo.
Hra se statickým křídlem
Statickým křídlem je myšlen hráč, který se sice pohybuje v křídelních prostorech, ale není schopný obejít protihráče nebo ho porazit v rychlostním souboji. U nás tuto funkci plní Mata, v Arsenalu Ramsey. Nutno podotknout, že se oba týmy pohybují na velice podobné výkonnostní křivce.
My jsme začali skvěle a třikrát vyhráli, jenže poté přišlo období tří porážek a nepřesvědčivého vítězství proti Crystal Palace. Arsenal měl také zajímavý začátek, ale poté přišla prohra se Swansea a včera další nevýrazný výkon. Ona tato velice podobná výkonnostní křivka není náhoda. Ze začátku to týmy totiž překvapí. Je pro ně překvapení, že na pravém křídle není tahový hráč, ale naopak tvůrce, který se stahuje do středu hřiště. Matovi i Ramseymu se na této pozici ze začátku dařilo, ale jakmile to soupeř odkoukal, tak zmizel moment překvapení. Soupeř už nebyl překvapen převahou uprostřed hřiště a výsledkem je bezvýznamné držení míče a absence jednoho tahového hráče. Místo místo rychlostních soubojů tedy vidíme zpětně přihrávky, protože na individuální souboj nemají potřebné atributy. Tato slova platí na oba týmy. Na obrázku níže vidíte přihrávky Juana Maty v letošní sezoně. Dokonce více než 50% jeho přihrávek jde dozadu.
Vyrovnávací gól Arsenalu nebyl žádným výstavním kouskem, ale bylo to jednak využití rychlosti Walcotta, ale zároveň šířky hřiště, protože jak Mata, tak Ramsey se často stahují do středu hřiště, čímž týmu chybí tolik potřebná šířka. Podobná taktika může krátkodobě fungovat jako překvapení soupeře, ale z dlouhodobého hlediska je neefektivní a příliš čitelná. Na obrázku níže vidíte rozestavení obou týmu a označené statické křídlo.
Závěr
Byla to zasloužená remíza. My jsme sice měli více střel a hru delší dobu pod kontrolou, ale na vyložené šance vyhrál Arsenal. Ani jeden z týmu nebylo vyloženě lepší, takže bod je pro obě strany zasloužený, i když mnohem více s ním budou spokojeni hráči Arsenalu. Jednak si pojistili třetí místo a zároveň poprvé od roku 2009 dokázali na Old Trafford bodovat. Pro nás to tedy znamená definitivní čtvrté místo a předkolo Ligy mistrů. Náš výkon nemůžu nijak více kritizovat, protože jsme odehráli celkem dobrý zápas, ale znovu nám chyběly finální přihrávky a moment překvapení.
Nejlepší hráči
Ander podává během celé sezony vynikající výkony, na které dnes znovu navázal. On je jednoduše nezastavitelný. Je ho plné hřiště směrem dopředu, ale i dozadu. Právě tenhle jeho workrate si na něm cením nejvíce a podobné góly jsou pouze vítaným bonusem. Nicméně kromě vstřelené branky vytvořil další dvě šance a ukázal nám krásný slalom mezi hráči Arsenalu. Nezahálel ani v obraně. 6 vyhraných obraných zákroků bylo znovu nejvíce z celého mužstva a k nim ještě přidal 3 zachycené přihrávky. Mimochodem Ander Herrera vstřelil v letošní sezoně více gólů v Premier League než Jack Wilshere za celou svou kariéru v Arsenalu.
