Podrobná analýza dalšího utkání Manchesteru United. V dnešním článku se dozvíte, proč nastoupila právě tato sestava, jak utkání probíhalo, co utkání rozhodlo. Může se jednat o klíčové okamžiky na hřišti, ale zároveň o taktické chyby trenérů. Pokud milujete fotbal a chcete se na odehraný zápas podívat jiným, netradičním pohledem, tak je tento článek přesně pro vás. Pokud se vyžíváte v krátkých bulvárních spekulacích, tak můžete článek rovnou zavřít – nic užitečného tu nenajdete.
Po pondělním zklamání způsobeném vypadnutím z FA cupu jsme nutně potřebovali zvítězit. Jednak kvůli návratu sebedůvěry, ale také to byl jeden ze zápasů, který rozhodoval o konečném umístění v první čtyřce. Náročných zápasů ještě přijde spousta, ale tohle byla první zkouška. Tottenham se po nevýrazném začátku dostává do formy a jejich hra začíná mít určitou tvář. Navíc právě Spurs nejsou naším nejoblíbenějším soupeřem. V posledních 5 vzájemných střetnutích na Old Trafford jsme nezvítězili ani jednou, ale statistiky a rekordy jsou od toho, aby se přepisovaly.
Sestava Manchester United
Po delší době nám chybělo několik hráčů. Kvůli zranění byl ze hry vyřazen van Persie, což vzhledem k výkonů dvojice Fellaini – Rooney za ztrátu nepovažuji, ba naopak, ale kvůli lehčímu zranění chyběl také Rojo, což byla ztráta citelnější. Největší ztrátou byla samozřejmě absence Di Maríi. Angel šel v posledních dvou zápasech herně nahoru a patřil k naším tahounům, jenže proti Arsenalu dostal hloupou červenou kartu, takže proti Spurs nastoupit nemohl.
Z absence Angela jsem měl trochu strach, protože výkony Januzaje se mi v letošní sezoně vůbec nelíbí a jiné křídlo v týmu nemáme. Van Gaal to vyřešil nasazením Maty, což byl nakonec celkem dobrý tah. V případě nepříznivého průběhu byl k dispozici Januzaj, který by nám nabídl úplně jiné přednosti než Mata, což je pro překvapení soupeře vždy důležité.
Menším překvapením bylo nasazení Blinda na post levého obránce, což byla pravděpodobně reakce na jeho podprůměrné výkony v posledních zápasech, které odehrál uprostřed zálohy. Nicméně Blind není žádný rychlík, takže jsem se přirozeně obával Towsenda, který je jedním z nejrychlejších křídel v Premier League. Mé obavy se naštěstí nepotvrdily, ale proč tomu tak bylo podrobněji rozepíšu později. Důležité bylo také zařazení Fellainiho do středu pole. Především v těchto velkých zápasech potřebujete, aby bránil celý tým. Střed pole musí být silný i směrem dozadu, protože často právě bitva uprostřed pole rozhodne o průběhu celého utkání.
Sestava Tottenham
Pochettino vsadil na své osvědčené 4-2-3-1. Samotná sestava vypadala opravdu nebezpečně. V sestavě se sice neobjevily drahé posily jako Paulinho, Lamela, Dembele nebo Soldado, ale místo nich nastoupili hladoví mladíci, kteří stojí za výkonnostním vzestupem Spurs. Na mysli mám samozřejmě Kaneho, ale také dynamická středová dvojice Mason – Bentaleb nebo levý bek Rose předvádí kvalitní a vyrovnané výkony. Kdo by si podobnou středovou dvojici tipl před začátkem sezony? Před svým příchodem měl Pochettino k dispozici do středu zálohy drahé posily jako Paulinho, Dembele, Capoue, Holtby nebo Sandro.
Sestava Spurs byla očekávaná, ale problém Pochettina je, že na tyto těžké zápasy nedokáže zareagovat defenzivnější sestavou a posílit střed pole. Samotná sestava nebyla nijak špatná, ale přece jenom Eriksen byl uprostřed hřiště celkem risk. Samozřejmě velký vliv na to měl skvělý výkon naší středové trojice, ale i tak se tomuto problému mohl Pochettino vyhnout už před zápasem a místo tvořivého Eriksena na hřiště poslat někoho defenzivně disciplinovanějšího.
První poločas
Vstup do utkání byl z naší strany špatný. Hned ve 3‘ měl paradoxně největší šanci Tottenhamu Jones, který zpětnou přihrávkou málem překonal de Geu. David míč stačil skluzem vykopnout, ale bylo to opravdu těsné. Nechybělo mnoho a ve dvou zápasech po sobě by nás zradila zpětná přihrávka brankáři. Naštěstí to byla nejenom první, ale zároveň poslední šance Spurs.
Zbytek zápasu byl plně v naší režii. Dokonale jsme ovládli střed hřiště a dokázali jsme udržet vysokou intenzitu našich přihrávek, což bylo klíčové k prolomení defenzívy Tottenhamu. Uprostřed hřiště jsme vyhrávali osobní souboje, čímž jsme vyřadili ze hry všechny ofenzivní hvězdy soupeře. Naštěstí na rozdíl od zápasu s Arsenalem jsme naše šance dokázali proměnit. Hned v 8‘ se skvělým pohybem uvolnil Carrick a poté vyslal ještě lepší kolmici na Fellu. Ten v šanci nezaváhal a slabší levačkou míč uklidil k tyči.
Dostali jsme se do vedení, byli jsme nahoře a pokračovali jsme v sebevědomém výkonu. Odměna na sebe nenechala dlouho čekat. Už v 18‘ se po rohovém kopu dostal k hlavičce aktivní Fellaini, jeho hlavička sice nebyla dostatečně prudká, ale po nepovedeném odkopu Chadliho se k míči dostal Carras, který umístěnou hlavičkou zvýšil na 2:0. Na naší dominanci ve středu pole Pochettino zareagoval střídáním už ve 30‘, ale i když na průběh utkání reagoval pohotově, tak už bylo pozdě.
Třešničkou na dortu skvělého prvního poločasu byl pojišťující třetí gól. Bentaleb zkazil přihrávku, jenž našla pouze Rooneyho. Nicméně nebyla to úplně katastrofální hrubka, protože jsme zrovna v této části hry nenapadali, takže Rooney byl osamocený mezi třemi obránci. Každopádně Rooney udělal přesně to, co by měl udělat rozdílový hráč. Míč nezaseknul, nijak se s ním neotáčel, ale namířil si to přímo na branku. Podobný gól mi strašně chyběl. Týmové akce jsou skvělé a často i pohlednější, ale čas od času potřebujete také podobný gól. Skvělá práce od Rooneyho, kterou okořenil netradiční oslavou a upravil na konečných 3:0.
Ve zbytku poločasu jsme ještě měli několik zajímavých náznaků, ale žádnou další vyloženou šanci jsme si nevypracovali. Tenhle poločas byl z naší strany jednoduše vynikající. Přirovnal bych ho k prvnímu poločasu proti Arsenalu, s tím rozdílem, že tentokrát jsme naše šance proměnili. Výkon to byl velmi podobný, ale rozdíl byl právě v efektivitě.
Druhý poločas
Vzhledem ke třígólovému náskoku jsme se v druhém poločase logicky nikam nehnali. Už jsme nenapadali tak vysoko jako v prvním poločase a míč jsme přenechali Tottenhamu. To ovšem neznamená, že jsme přestali hrát. Defenzivní práce záložní řady byla i v druhém poločase na velmi vysoké úrovni. Záložníkům soupeře jsme nedarovali ani centimetr prostoru, takže i když měl Tottenham míč častěji na svých kopačkách, tak se do žádné šance nedostal.
Druhá polovina zápasu jenom potvrdila fantastický výkon středového trojlístku Carrick - Herrera - Fellaini. Celkově předvedli skvělý výkon, ale směrem dozadu to byla naprostá paráda. Jinak moc zajímavého se toho v druhém poločase nedělo. Za zmínku stojí maximálně gól Rooneyho po přihrávce Herrery, který ovšem nebyl kvůli ofsajdu správně uznán. Tottenham se dostal k první střele na bránu až v 89‘, když se do šance dostal Kane, ale de Gea jeho šanci s trochou štěstí zlikvidoval.
Střídání van Gaala
Dnešní střídání neměly žádný vliv na průběh zápasu, ale i přesto stojí za zmínku. Šanci na svůj debut dostal Pereira. Mě tedy nepřijde nijak zvlášť výjimečný a překvapuje mě, že se právě on dostal do prvního týmu, ale je to odchovanec, takže mám z jeho nasazení samozřejmě radost. Dále do hry přišel Falcao, který se trápil v týdnu dokonce i v rezervě. Tohle bylo podle mě zbytečný střídání a je škoda, že šanci nedostal spíše Wilson. Posledním střídajícím hráčem byl Rafael, který sice v rezervě předvádí velmi dobré výkony, ale stabilní forma Valencii mu neumožňují nastoupit také za první tým, ale jsem rád, že dostal šanci aspoň na pár minut.
Bitva uprostřed hřiště
Během článku už jsem zmínil, že klíčem k pohodlnému vítězství byl střed hřiště. Není náhoda, že právě naši střední záložníci byli zároveň našimi nejlepšími hráči, ale pojďme pěkně postupně. V žádném případě nechci nějak znevažovat výkon našeho středového trojlístku, byl vynikající. Od napadání, přes poziční hru až ke kolmým přihrávkám – vše bylo parádní. Nicméně nemůžu se ubránit dojmu, že Tottenham nám mohl způsobit mnohem více potíží. Na obrázku můžete vidět klasické postavení hráčů. Šipky znázorňují nejčastější pohyb hráčů.
Největším problémem Spurs bylo nasazení Eriksena do středu hřiště. Samozřejmě Eriksen se právě na této pozici cítí nejlépe a několikrát svým výkonem pomohl Tottenhamu získat důležité body. Jenže i když je Eriksen velmi dobrý směrem dopředu, tak je zároveň velmi slabý směrem dozadu, což je v těchto zápasech smrtelné. Nikdo od něj nečeká, že se bude vracet až k vlastnímu vápnu, ale poctivé napadání a doplňování středové dvojice Mason-Bentaleb bylo nezbytné.
Eriksen na defenzívu slušně řečeno kašlal, takže prvních 30 minut byla záloha Spurs neustále pod tlakem, protože hráli 2 na 3. K tomu připočtěme vynikající a neúnavný výkon Herrery s Fellainim doplňovaný Carrickovou poziční hrou a máte z toho totální dominanci uprostřed hřiště. Pochettino si toho sice všiml brzo a okamžitě zareagoval nasazením Dembeleho, ale už bylo příliš pozdě. V neposlední řadě si naše záloha zaslouží obrovskou pochvalu za to, že nepřestala dominovat ani po příchodu běhavého Dembeleho. Sice už to zdaleka nebylo tak markantní, ale pořád jsme měli jasnou převahu my. Na fotce můžete vidět rozmístění hráčů při našich útočných akcích.
Za příchod Dembeleho byl obětován Towsend, který k tomu přišel jak slepý k houslím. Právě on měl totiž velký potenciál svou rychlostí vycvičit pomalého Blinda, ale za celých 30 minut nedostal jediný pořádný míč. Pro nás to bylo samozřejmě dobře, ale přesunutím Eriksena na pravý kraj sice vyřešil střed hřiště, ale přišel o výhodu v podobě rychlého Towsenda, což nebylo zrovna nejideálnější řešení, ale nám to určitě nijak nevadilo. Kritizován byl neprávem také Kane, který ukázal, že umí zabojovat, i když se nedaří. Dopředu nedostal téměř žádné míče, ale nepřestal bojovat a několikrát nás dostal svým napadáním pod tlak. Tohle se mi na jeho hře strašně líbí, zdaleka to není jen o gólech. Tímhle postem jsem chtěl ukázat nejenom na nedostatky ve hře Tottenhamu, ale zároveň ukázat, proč na pozici č. 10 preferuju před Matou Fellainiho, stejně jako Mourinho si kvůli stejnému důvodu vybral Oscara. Tohle samozřejmě neplatí ve všech zápase, někdy je vhodnější zvolit tvořivějšího hráče, ale v těchto velkých zápasech je nutnost, aby tým bránil jako celek.
Závěr
Vynikající výkon. Jen těžko si může na dnešní zápas ztěžovat. Celkově asi souhlasím s Garym Nevillem, že to byl nás nejlepší zápas v sezoně. První poločas jsme odehráli skvělý také v pondělí proti Arsenalu nebo venku právě s Tottenhamem, ale v těchto zápasech nás zradily mnohem horší druhé poločasy. Směrem dopředu jsme tentokrát předvedli velmi dobrý výkon, ale podle mě jsme měli v ofenzívě už i lepší zápasy, jenže náš defenzivní výkon byl naprosto brilantní. Tohle byl TOP výkon ve velkých zápasech, se kterým bychom uspěli proti komukoliv. Budu se opakovat, ale takhle vynikající výkon střední zálohy už jsem neviděl hodně dlouho, a to nemyslím jen nás, ale celkově ve všech velkých soutěžích.
Vybrat jen jednoho nejlepšího hráče dnes bude velmi náročné. Herně byl o kousek nejlepší pravděpodobně Herrera, ale nezaznamenal gól ani asistenci, takže muž zápasu je pro mě Fellaini. Big Fella navazuje na své skvělé výkony v posledních zápasech a momentálně má neotřesitelnou pozici v základní sestavě. Dal gól, na jeden přihrál a právě přes něj šla většina našich akcí. Směrem dopředu i dozadu byl vynikající. Druhý byl pro mě Carrick. Především úvodní gól zápasu byl z jeho strany vynikající. Nabídl se pohybem a pak skvěle vyslal Fellu. Sám dával pojišťující gól na 2:0. Jeho výkon s Herrerou vyrostl o 200%. Minulý zápas vedle Blinda byl na odstřel, ale dnes ukázal, že rozhodně nepatří do starého železa, ale do základní sestavy. Třetí pro mě byl Herrera, který sice nedal gól ani na žádný nepřihrál, ale po dvou nevýrazných výkonech je zpět v plné parádě. Oběhal toho neuvěřitelné množství a je škoda, že nemáme k dispozici statistiku naběhaných kilometrů, to by bylo brutální číslo. Vynikající komplexní výkon. V rychlosti k jeho statistikám – 4 obranné zákroky, 4 zachycení míče, 91% úspěšnost přihrávek, 2 úspěšný individuální souboje a 2 střely. Dnes znovu výjimečně musím vybrat ještě čtvrtého nejlepšího hráče. Rooney hrál také skvěle, ale vzhledem k fantastickému výkonu středu pole jsem ho bohužel nemohl zařadit do nejlepší trojky. Každopádně znovu dal gól a byl přínosem také při napadání, takže navázal na své velmi dobré výkony.
Nejhoršího dnes nikoho vybírat nebudu. Nikdo si to nezaslouží. Všichni hráči sice nehráli skvěle, ale nikdo nijak nepropadl ani nekazil, takže si kritiku nezaslouží.
Pro lepší představu přidávám obrázek s přihrávkami, které přijmul Fellaini. Začátek šipky je místo, odkud byla přihrávka vyslána a koncem šipky je označené místo, kde Fella přihrávku převzal. Bledě modrá přihrávka znamená, že touto přihrávkou pro něj byla vytvořena šance a žlutá přihrávka značí asistenci na jeho gól.
Týmové statistiky
zdroj:fourfourtwo.com, sharemytactics.com, footballuser.com