Podrobná analýza dalšího utkání Manchesteru United. V dnešním článku se dozvíte, proč nastoupila právě tato sestava, jak utkání probíhalo, co utkání rozhodlo. Může se jednat o klíčové okamžiky na hřišti, ale zároveň o taktické chyby trenérů. Pokud milujete fotbal a chcete se na odehraný zápas podívat jiným, netradičním pohledem, tak je tento článek přesně pro vás. Pokud se vyžíváte v krátkých bulvárních spekulacích, tak můžete článek rovnou zavřít – nic užitečného tu nenajdete.
Začátek nového týdne nám přinesl další kolo FA cupu. O večerní program tedy bylo postaráno. V cestě za ziskem FA cupu nám stál třetiligový Preston, ve kterém sbíral první zkušenosti mezi dospělými například David Beckham. Nicméně populární „Becks“ není jedinou legendou United, která svou kariéru spojila s Prestonem. Nesmíme zapomínat na obrovskou legendu našeho klubu a zároveň nejlepšího střelce v klubové historii – Sira Bobbyho Charltona, který tento tým vedl v letech 1973-75 jako hlavní trenér. První a zároveň poslední vzájemné střetnutí těchto klubů se datuje na únor roku 1973, tedy těsně před příchodem Charltona. Tehdy zvítězili hráči Manchesteru United poměrem 2:0.
Sestava Manchesteru United
Na listině zraněných zůstává Michael Carrick, ke kterému se s lehčím zraněním připojil van Persie. Je tedy vidět, že se naše situace se zraněnými hráči konečně zlepšila. Samotná sestava byla z mého pohledu jednoznačně pozitivní. Chválím především nasazení Herrery. Jsem rád, že si jeho přínosu začíná všímat čím dál více fanoušků. Ovace na jeho příchod v zápase s Burnley byly neuvěřitelné. Ander byl dlouhou dobu přehlížen, v posledních třech měsících neodehrál ani jednou celé utkání a během předzápasového rozhovoru musel skousnout fakt, že van Gaal chce v létě přivést dalšího středního záložníka. V dnešním utkání šanci nicméně dostal, takže bylo pouze na něm, zda ji využije.
Celkově jsem byl se sestavou více než spokojený. Dokonce bych jí nazval skvělou. Nebyla úplně vynikající, ale byla skvělá. Pokud bych chtěl hodně rýpat, tak mi v sestavě chyběl Wilson, případně Rafael, ale to jsou už minimální detaily. Van Gaal si za tohle složení sestavy zaslouží maximální pochvalu. Nejenom výběr hráčů, ale také jejich následné posty. Ocenil jsem především postavení záložníků. Uprostřed zálohy se nezkoušely experimenty v podobě Rooneyho či Fellainiho. Naopak střed hřiště si do parády vzala dvojka Di María – Herrera, jištěná Blindem. Naprosto dokonalé složení. Lépe to postavit ani nešlo.
Snad jedinou takovou menší výhradu jsem měl ke složení útočné trojice. Před zápasem mi to ani nedošlo, ale postupně začínám přehodnocovat Fellainiho na AM v diamantu. Samozřejmě AM je pro Fellu ideální, ale diamant je trošku něco jiného než například 4-2-3-1 nebo 4-4-1-1. Doufal jsem, že se během poločasu prohodí s Rooneym, který sice není vyloženě tvůrce, ale do kombinace je přece jenom vhodnější než Fella.
Sestava Prestonu
Preston nastoupil přesně tak, jak van Gaal avizoval na předzápasové konferenci. Dva čtyřčlenné bloky a dva útočníci, z nichž se jeden stahuje do hloubky a pomáhá záložníkům. Nebylo to nic překvapivého nebo převratného, ale v kombinaci s velkým odhodláním a nasazením to našemu soupeři přineslo menší výhodu.
Průběh prvních 60 minut
Navzdory velmi pozitivní sestavě se nám v úvodu utkání nedařilo. Podle očekávání jsme měli územní převahu, ale této výhody jsme nedokázali využít. Líbilo se mi, že jsme míč posouvali dostatečně rychle, z čehož ovšem plynula řada nepřesností. Především Di María s Rooneym hodně bojovali s přesností svých přihrávek. Rooney měl 70% a na útočící polovině pouhopouhých 60%, což je opravdu velice nízké číslo, ale Di María na tom byl jen o chloupek lépe.
Na druhou stranu je potřeba uznat, že se většina akcí se v prvních 60 minutách tahala právě přes levou stranu. V úvodní hodině hry byl naším tahounem především Angel. Drtivá většina finálních přihrávek šla z jeho levé kopačky. Je pravda, že spoustu finálních přihrávek zkazil, ale to není žádná novinka. Má prostě svůj nenapodobitelný styl, který je založen na riskantních přihrávkách, z čehož logicky vyplívá také větší počet ztracených míčů.
Zajímavým objevem bylo pro mě chování Di Maríi a Herrery při rozehrávce. Zatímco Angel se při rozehrávce stahoval do hlouběji, v některých případech dokonce až k Blindovi, tak Herrera se pohyboval mnohem výše. Při rozehrávce se pohyboval v místech, které normálně obstarává AM. Pro mě osobně to bylo určitě překvapení, protože právě Anderův pohyb a rychlé vyhodnocení situace byly klíčovým prvkem při naší hře v úvodě sezony (např. QPR, West Ham atd.), takže jeho „vyšachování“ z rozehrávky jsem příliš nepochopil, ale je možné, že tímto krokem chtěl kompenzovat nedostatky Fellainiho. Nechci říct, že tohle byl ten hlavní důvod našeho nevýrazného výkonu, ale jsem přesvědčený, že svůj vliv to rozhodně mělo.
Z úvodní hodinky byl tedy fotbalově nejzajímavějším momentem přímý kop Di Maríi, který šel těsně vedle a samozřejmě úvodní gól utkání. Před tímto gólem byla celá obrana rozhozená. V ideálním případě měl mít střílejícího hráče Valencia, jenže ten zaskakoval uprostřed hřiště, takže tohoto hráče měl mít na starosti Herrera, který ovšem na vteřinu zaspal, což se ukázalo jako klíčové. Následnou střelu Valencia tečoval, takže de Gea neměl nárok. Trochu smůly, ale i ta patří k fotbalu.
Dalším výrazným momentem pro mě byl zákrok Daviese na Herreru. Samo o sobě to nebyl nijak brutální zákrok, který by měl Andera vyřadit ze hry, ale hned jsem si vzpomněl na jeho zákrok, kterým prakticky zničil Cleverleyho. Ten se z toho už nikdy nevzpamatoval. Davies dostal zaslouženě žlutou kartu. První hodina byla z naší strany tedy velmi slabá. S několika zajímavými náznaky, ale jednoduše jsme toho nepředvedli dost. Především Fellaini byl v tomto období na ručník, ale van Gaal ho podržel, za což se mu Fella později odvděčil.
61. minuta až konec utkání
Na posledních 30 minut nahradil Falcaa Young a přešli jsme na formaci 4-4-2. Po této změně šla naše hra okamžitě nahoru. Jednoznačně nám prospělo stažení Falcaa, kterého nahradil kreativnější Young. Van Gaal sice na tiskové konferenci zmínil, že van Persie s Falcaem jsou tvořivý hráči, což je ovšem úplná blbost. Samozřejmě, neříkám, že nedokáží vypracovat šanci, ale v žádném případě to nejsou tvořivý hráči. S příchodem Younga jsme do hry dostali dalšího reativního hráče, což bylo pro další průběh utkání klíčové. Samotná změna formace byla určitě pozitivní, ale podle mého názoru bychom podobně dokázali hrát také v diamantu, ale to už je teď zbytečné řešit. Nicméně těmi klíčovými prvky bylo zatažení Herrery hlouběji do pole a příchod dalšího kreativního hráče.
Odměna na sebe nenechala dlouho čekat. 5 minut po této změně se Ashley uvolnil, chytrou přihrávkou našel volného Herreru, který díky rychlé práci s míčem získal sekundu prostoru, kterou využil k vyrovnávacímu gólu. Nutno uznat, že měl dost štěstí, ale to přeje připraveným ža ano? Následné radování bylo prostě nádherné. Popravdě jsem ho viděl až ze záznamu, protože jsem měl dost starostí, abych ukončil své radování, ale tahle vášeň po vstřeleném gólu je prostě úžasná. Sporným momentem bylo postavení Rooneyho, ale podle mého názoru bylo vše v pořádku. Nevím, jak přesně zní pravidla, ale vidím to jako spornou situaci, která se klidně mohla pustit. Za mě správný rozhodnutí. Grafické znázornění prvního gólu. Podle čísel vidíte, jak naše akce probíhala a kdo komu přihrál, i když zrovna tento gól není ideální příklad, protože se přihrávalo na malém prostoru, takže je to hůře vidět. Nicméně na obrázku můžete vidět, jak Ander začal akci na naší polovině, ale o pár sekund poději už zakončoval ve vápně soupeře.
Na tento gól jsme navázali velmi dobrou hrou. Naše akce měly rychlost, zbytečně jsme nedrželi míč a opravdu se na to dalo dívat. V tomto období měla přijít také druhá žlutá karta pro Daviese, který přejel Smallinga. Naprosto jednoznačná druhá žlutá karta, tady není o čem debatovat. O pár minut později našel Valencia bochánkem Fellainiho, který si nadvakrát poradil. Tyto vysoké a pomalé centry většinou nejsou příliš užitečné, ale pokud máte v týmu Fellainiho, tak jsou přesně tyhle centry ideální. Fella má dost času, aby si kolem sebe udělal prostor, a poté se svou buldočí silou prosadil. Obrázek znázorňuje naší cestu ke druhému gólu. Tady je taková nejasnost, kdy je dvakrát vedle sebe 21, ale přerušovaná čára značí povedené uvolnění.
Utkání definitivně rozhodl další sporný okamžik. Tentokrát bych se přiklonil na stranu našeho soupeře, ale není to úplně jednoznačný jako červená karta pro Daviese. Brankář Rooneymu sice skočil pod nohy, ale nezasáhl ho. Je to těžký na posouzení, ale když to vezmu z druhého pohledu. Kdyby nastala stejná situace proti nám, tak bych určitě nadával, že to penalta nebyla, takže se přikloním k tomu, že tohle na penaltu prostě nebylo. Každopádně penalta byla kopnutá skvěle a tímto gólem jsme definitivně zlomili šance domácích na vyrovnání. Rooney tímto gólem potvrdil svou gólovou formu v FA cupu. Posledních 8 zápasů vstřelil 7 gólů.
Pozice Rooneyho
Wayne ve včerejším utkání konečně nenastoupil uprostřed zálohy, což vyvolalo u drtivé většiny fanoušků pochvalné reakce. Mimochodem Rooney letos poslal nejvíce zpětných přihrávek ze všech hráčů Premier League, konkrétně 582. Já jsem zastáncem Rooneyho spíše na AM než v útoku, ale nemám nic proti jeho nastupování na úplném hrotu, pokud nebude osamoceným útočníkem. Rooney hrál dobře především v prvním poločase, ve kterém byl opravdu aktivní. Často si sbíhal do středu hřiště, takže se dostával více k míči. Vlastně plnil tu roli staženého útočníka, po které volám. Nebyl pouze přikovaný u stoperů jako van Persie s Falcaem, ale dokázal si sběhnout pro míč a rozjet naší akci. Samozřejmě raději bych Rooneyho viděl na AM a na této pozici nějakého rychlejšího hráče, ale ani tato varianta není úplně špatná. Mapy pohybu byly ve včerejším zápase kvůli změně rozestavení k ničemu, ale Rooney hrál při obou systémech na totožném postu, takže u něj jí můžu s klidem využít. Mapa ukazuje, jak se stahoval do středu hřiště, čímž dokázal vypomoci naší záloze.
Kdo potřebuje nejméně minut na gól/asistenci?
Tato statistika nemá nic společného s dnešním utkáním, ale jsou to aktuální a z mého pohledu zajímavé údaje. Na chvilku jsem si sedl a projel statistiky našich ofenzivních hráčů v letošní sezoně. Spočítal jsem odehrané minuty, které se vydělí počtem gólů a asistencí. V konečném důsledku vzejde kolik minut potřebuje konkrétní hráč buď na gól nebo asistenci.
Nejlepší průměr má Ander Herrera, který potřebuje na gól nebo asistenci 116 minut. Druhý je Ángel Di María, který získá „kanadský bod“ průměrně každých 132 minut. Třetím v pořadí je Rooney, tomu stačí 141 minut. Čtvrtým je van Persie, který potřebuje 152 minut. Pátým v pořadí je Juan Mata, ten potřebuje 178. Samozřejmě fotbal není jen o gólech a asistencích. V týmových sportech je důležitá také práce pro tým a další věci, ale i statistiky hrají celkem důležitou roli. Na závěr ještě jedna statistika, která se týká pouze Herrery. Pokud nastoupil do utkání, tak jsme zvítězili v 65%, pokud nenastoupil, tak pouze ve 42%.
Závěr – zhodnocení týmového výkonu, nejlepší a nejhorší hráči
Výkon v prvním poločase nebyl zdaleka ideální, spíše bych ho označil za zklamání, ale zároveň to nebyla ani žádná tragédie. Nedařilo se nám dotáhnout finální fázi, ale jinak to nebylo úplně špatné, jak je často prezentováno. Po obdrženém gólu jsme nicméně přepnuli na vyšší rychlostní stupeň a výsledkem byla dominance nad středem pole, okořeněná třemi góly. Nebyl to ideální výkon, ale já můžu říct, že jsme s ním byl v současné situaci spokojený. Další kolo máme doma Arsenal, což bude náročný soupeř, ale jsem rád, že jsme nedostali Liverpool, se kterým bych se rád utkal ve finále.
Nejlepšího hráče je dnes obzvlášť náročné určit. Vyberu tedy Herrera, který měl sice slabší první poločas, ale i v této části hry se mu povedly některé věci. Kromě vstřeleného gólu pracoval také směrem dozadu, což potvrzují 3 vítězné tackly. Stejného počtu dosáhl pouze Blind. Byl také 3x faulován a vytvořil jednu šanci. Další velmi povedený výkon předvedl také Valencia, který je ve většině případů v ofenzívě nepoužitelný, ale dnes se mu zadařilo, takže si vysloužil místo mezi nejlepšími. Tři vytvořené šance mluví sami za sebe. Jako třetího zařadím Di Maríu, který byl aktivní především v prvním poločase. Po změně formace už nebyl tak dominantní, ale své si pořád odvedl. Mezi nejlepší trojicí by si možná místo zasloužil také Fellaini, ale vzhledem ke katastrofálnímu prvnímu poločasu jsem ho do této trojice nezařadil. Na twitteru byl zvolen hráčem utkání, ale to mi přijde jako klasická krátkodobá paměť, protože posledních 30 minut byl vynikající.
Nejhorší hráč je jasný. Radamel mě znovu zklamal, ale i přesto mu věřím. U něj je to podle mě hodně u sebevědomí, které očividně nemá. Svou roli dost možná hraje zranění kolene, protože mi přijde, jakoby mu poslední zápasy docházel dech. Už není tak aktivní jako v prvních zápasech. Další hráč, kterého vybírám mezi nejhorší bude také letní posila. Shaw neodehrál vyloženě špatné utkání, ale chybí mi větší podpora ofenzívy. Dnes se mu nedařily ani přihrávky, což dokumentuje 73% úspěšnost. Zatím má dost nevyrovnané výkony, ale to není vzhledem k jeho věku nijak velké překvapení.
zdroj:footballuser.com, dailymail.co.uk.