Podrobná analýza dalšího utkání Manchesteru United. V dnešním článku se dozvíte, proč nastoupila právě tato sestava, jak utkání probíhalo, co utkání rozhodlo. Může se jednat o klíčové okamžiky na hřišti, ale zároveň o taktické chyby trenérů. Pokud milujete fotbal a chcete se na odehraný zápas podívat jiným, netradičním pohledem, tak je tento článek přesně pro vás. Pokud se vyžíváte v krátkých bulvárních spekulacích, tak můžete článek rovnou zavřít – nic užitečného tu nenajdete.
Ve 22 kole Premier League jsme navštívili Loftus Road. Po domácí blamáži z minulého kola proti Southamptonu, který nás díky této výhře přeskočil v tabulce, bylo velmi důležité odvést si z tohoto utkání všechny tři body. QPR je předposlední, dostal nejvíce gólů (37), povolili soupeřům nejvíce střel na branku (118) a z uplynulých 21 zápasů prohráli svěřenci Redknappa dokonce 12 krát, což je spolu s Leicesterem také nejvíce. Ve zkratce to měl být jeden z těch jednodušších zápasů.
Sestava Manchesteru United
Na marodku sice přibyl van Persie, ale kromě holandského útočníka je zraněný pouze Ashley Young, takže máme prakticky celý kádr k dispozici. I když kdo ví, jak je to se Shawem a Rafaelem, kteří nebyli ani na lavičce. Každopádně většina kádru k dispozici byla.
Van Gaal znovu zvolil formaci 3-5-2. Střed zálohy i tentokrát tvořila statická trojice Mata, Carrick, Rooney, takže jsme žádný fotbalový koncert předpokládat ani nemohli. Di María v útoku, Rooney hluboko v poli, Herrera na lavičce. Myslím, že tohle ani nijak dlouhý komentář nepotřebuje. Je to stále dokola to stejné. Uvidíme, zda se van Gaal konečně umoudří. Nicméně překvapila mě absence Smallinga, který letos předvádí velmi kvalitní výkony. Místo něj dostal šanci Evans.
Sestava QPR
Harry Redknapp nasadil celkem ofenzivní sestavu. Nastoupil v rozestavení 4-4-2, neuzavřel tedy střed pole jedním záložníkem navíc, takže měli naši záložníci několikanásobně více prostoru než v posledním zápase proti Southamptonu. Na křídle navíc nastoupil Vargas, což je primárně také útočník. Pro fanoušky QPR sice pozitivní signál, že se jejich tým nesnaží hrát pouze na remízu, ale ze strany Redknappa to nebyl nejchytřejší krok. Když jsme byli v rozestavení 3-5-2, tak mu to vycházelo, protože jsme nebyli schopni překonat ani tu čtyřčlennou zálohu, ale jakmile jsme změnili systém na diamantový 4-4-2, tak bylo znát, že QPR chybí jeden hráč uprostřed hřiště.
Průběh zápasu během prvních 56'
Zápas začal stejně jako několik posledních. Kontrolovali jsme hru podle van Gaalova gusta, což pro mě žádná kontrola není. Pětičlenná obrana a Carrick si přihrávali mezi sebou, což dopomohlo jedině k většímu držení míče. Nebylo to absolutně k ničemu. Jakmile QPR trochu vysunulo presing, tak naši obránci okamžitě začali zmatkovat a míče nakopávat, případně se zbavili zodpovědnosti a přihráli de Geovi.
Naše hra se čas od času přirovnává ke hře Barcelony, jenže rozdíl mezi námi je v tom, že zatímco v Barceloně hru kontroloval Busquets, Xavi a Iniesta, tak u nás jí kontroluje Evans, Jones a Rojo, případně Smalling. Výroky, že kontrolujeme hru zní opravdu vtipně, když se podíváte na statistiku úspěšných přihrávek. Wilson 70%, Falcao 69%, Rojo 70%, Jones 70%, což je samozřejmě tragédie, ale aby měli střední záložníci úspěšnost přihrávek 70%(Mata), respektive 76%(Rooney), tak to je něco neskutečného. Navíc pokud se podíváme pouze na přihrávky směrem dopředu, tak někteří budou mít úspěšnost pouze lehce nad 50%. Co je tohle proboha za kontrolu hry?
Každopádně i v této části zápasu byly momenty, které nás dokázaly zvednout ze sedaček. Ve 12‘ našel Mata parádním Falcaa, který ovšem ve velké šanci selhal. O pár minut později měl na druhé straně šanci Austin, který využil chyby Evanse, ale na našeho čaroděje de Geu si nepřišel. Měly jsme také kopat penaltu po faulu Bartona na Rooneyho. V prvním poločase měl další šanci Austin, ale David jeho střelu ze střední vzdálenosti dokázal vyrazit. Na začátku druhého poločasu se po přihrávce od Angela do šance dostal Falcao, ale ani tentokrát neměl přesnou mušku a svou hlavičku dostatečně neumístil.
57‘ - konec utkání
V 57‘ minutě nahradil Evanse Wilson a naše rozestavení se změnilo na diamantové 4-4-2.
Samozřejmě zdaleka to nebyla optimální sestava. Z jakého důvodu zůstal Di María na podhrotu a nešel na svou nejlepší možnou pozici, tedy LCM opravdu netuším. Stejné to je u Rooneyho. Ten zůstal na LCM místo toho, aby se posunul na svou nejideálnější pozici podhrotového hráče. Fellaini byl na pozici tvořivého záložníka taky mimo ale budiž. Van Gaal chtěl zase ukázat, že je mimořádný, takže hráče nedal na jejich ideální pozice, ale aspoň, že jsme na hřišti měli o jednoho záložníka více.
Na obrázku vidíte všechny Fellainiho přihrávky směrem dopředu, tedy prakticky žádné. Fellaini znovu ukázal v čem je jeho síla, tedy náběhy do vápna tvrdé zakončení, ale uprostřed hřiště byl zase jednou ztracený.
Samozřejmě kreativní schopnosti naší zálohy byly značně omezené, kvůli hráčskému obsazení na klíčových postech, ale i tak měla tato změna pozitivní dopad na naší hru. Jednak jsme měli o jednoho muže uprostřed pole více a zároveň se do vápna soupeře dostávalo více hráčů. Odměna přišla prakticky okamžitě po této změně. Rooney našel pěknou před finální přihrávkou Valenciu, který zvedl hlavu a našel volného Fellainiho. Ten už se skórováním neměl žádný větší problém.
Změna systému nám v kombinaci se vstřeleným gólem dodala více klidu na kopačky a poté jsme hru skutečně kontrolovali. Nebylo to nic pohledného ani světového, ale dokázali jsme držet míč na zemi a nenakopávali jsme nesmyslné dlouhé míče. Wilson svou rychlostí vnesl do naší hry více energie, ale všechno to bylo hrané na jistotu, takže jsme si až do nastavení žádnou větší šanci nevypracovali. V nastavení úřadoval Wilson. V poslední minutě utkání vyrazil spolu s Angelem do rychlého kontru, který James zakončil tvrdou střelou, jenže Green jí dokázal vyrazit, ale Wilson byl u míče nejdříve a na druhý pokus vstřelil náš druhý gól, čímž definitivně potvrdil naše vítězství. Byl to mimochodem Wilsonův premiérový gól v letošním ročníku.
Di María
Proč je naše hra takhle bídná už jsem rozepisoval několikrát, takže to dneska nebudu prodlužovat a raději se zaměřím na Di Maríu. Van Gaal se z něj rozhodl udělat nového Robbena, ale Angel není klasický driblér, což van Gaal evidentně nevidí. Není to hráč, který by se vyžíval v individuálních soubojích. Dříve takový byl, ale jeho výkonnost nebyla na té nejvyšší úrovni. Časem pro něj Ancelotti naše nový post, kde dokázal dokonale rozvinout všechny své schopnosti.
Nasadil ho na pozici LCM, tedy levého středního záložníka, což byl mistrovský tah. Dovolím si tvrdit, že tento tah vyhrál Realu Ligu Mistrů, ale to už odbíhám. Jak už jsem zmínil výše - Angel není klasický driblér, ale je to hráč, který potřebuje hru v tempu. V soubojích 1vs1 je samozřejmě také nadstandardně vybavený, ale on potřebuje více než to. Má totiž naprosto fantastické fotbalové vidění, které navíc dokáže realizovat. Vzpomínáte si na přihrávky Angela ze začátku sezony? Kolikrát jste si řekli, že jste něco podobného neviděli už několik let? Nečekané, geniální přihrávky a kroucené centry z hloubi pole byly na denním pořádku. Byla prostě radost pohledět na jeho výkony.
Poté se ovšem zranil a van Gaal se rozhodl, že ho začne zkoušet jinde. Já Angela znám moc dobře a pamatuju si jeho výkony na křídle, když hrál ještě za Real, takže mě to nijak nepřekvapilo. Na křídle se neuchytil, teď ho van Gaal zkouší v útoku, a pokud se nestane zázrak, tak to dopadne úplně stejně. Di María totiž potřebuje volnost, ale ne vy smyslu, že se může pohybovat po celém hřišti. On potřebuje mít hráče před sebou, aby je mohl zásobovat finálními pasy a zároveň mít volné levé křídlo, kam si rád zbíhá a posílá nebezpečné centry do vápna.
Především nesmí hrát zády k brance nebo dobíhat nakopávané dlouhé míče. Di María není Wilson (nic proti Jamesovi je to obrovský talent), abychom ho využívali pouze pro jeho rychlost a bojovnost. My potřebujeme využít celý jeho potenciál a ten využijeme pouze v záloze. Samozřejmě nestačí ho pouze nasadit do zálohy a vše půjde samo. Angel je také hráč, který musí hrát v tempu, takže okolo statistů by toho příliš nevymyslel, ale na začátku sezony jsme mohli vidět to „monstrum“, které ničilo každou defenzívu soupeře. Mimochodem po prvních 5 zápasech v našem dresu měl 3 góly a 3 asistence. Dnes má po 14 zápasech 3 góly a 6 asistencí. Navíc těch geniálních přihrávek dal mnohem více, jenže van Persie ani Falcao neměli na začátku zrovna nejoslnivější formu. Podrobnější rozebrání Angelovi hry najdete ZDE.
Závěr – zhodnocení týmového výkonu, nejlepší a nejhorší hráč
Náš herní projev byl stejně jako poslední zápasy velmi špatný. Tento výkon byl umocněn tím, že jsme nastoupili proti týmu, který patří k tomu nejhoršímu v Premier League a navíc nechtěl pouze bránit, takže uprostřed hřiště bylo spoustu prostoru, který ovšem s rozestavením 3-5-2 využijeme jen stěží. Když si uvědomíme, že jsme nehráli ofenzivně ani proti vyhaslým hvězdám jako Zamora, Green, Hill, Dunne nebo Barton, tak proti komu jinému tedy? Do příhodu Wilsona byla naše hra úplně příšerná. Poté se to tedy zlepšilo, ale od kvalitního výkonu to bylo na míle daleko. Aspoň, že jsem se u utkání nemusel trápit doma, ale při společném sledování na zimním srazu. Ve více lidech se to snáší vždy lépe. Každopádně van Gaalovi šílenosti podtrhl Jones, který kopal rohové kopy. V tu chvíli jsem si myslel, že už vážně zešílel. Na sílu se snaží udělat něco, čeho si lidé všimnou a budou o něm mluvit.
Nejlepší hráč je za mě de Gea. Několikrát nás podržel a znovu ukázal svou třídu. Vyrovnanost jeho výkonu je neskutečná. Přirovnal bych ho k Ronaldovi, který si drží prakticky neustále drží více jak gól na zápas, tak David si naopak drží vice jak jeden worldclass zákrok na zápas. Fantastický brankář. Kvalitní výkon předvedl také Wilson, který do naší hry vnesl více energie a navíc vstřelil uklidňující druhý gól.
Za nejhoršího vybírám Matu. Ten byl úplně mimo. Uprostřed pole bylo spoustu prostoru, ale Mata ho absolutně nedokázal využít. Prakticky vůbec se nedostal do hry a neměl zájem nijak hrát. Předvedl jednu skvělou přihrávku na Falcaa, ale to bylo naprosto vše. Jinak se nezapojoval do mezihry a dopředu nenahrával prakticky vůbec. V těsném závěsu za ním je Rooney, kterého tenhle systém zabíjí, ale dnes znovu kazil úplně jednoduché věci. Zazdil několik slibných akcí a finální přihrávky se mu vůbec nedařily. Nicméně na rozdíl od Maty byl aspoň aktivní a dokázal zabrat směrem dozadu nicméně v takovýchto výkonech pokračovat rozhodně nemůže. Třetím do party bude Evans. Znovu svou chybou zavinil gólovou šanci. Nijak zvlášť nehořel, ale prostě není možné, aby každý zápas vyrobil nějakou chybu.
Přihrávky Juana Maty, které směřovaly dopředu.
Týmové statistiky.
zdroj:fourfourtwo.com, footballuser.com