Podrobná analýza dalšího utkání Manchesteru United. V dnešním článku se dozvíte, proč nastoupila právě tato sestava, jak utkání probíhalo, co utkání rozhodlo. Může se jednat o klíčové okamžiky na hřišti, ale zároveň o taktické chyby trenérů. Pokud milujete fotbal a chcete se na odehraný zápas podívat jiným, netradičním pohledem, tak je tento článek přesně pro vás. Pokud se vyžíváte v krátkých bulvárních spekulacích, tak můžete článek rovnou zavřít – nic užitečného tu nenajdete.
Série pěti vítězství podpořená dvěma kvalitními výkony v zápasech proti Stoke a Hullu a sebevědomí hráčů na maximu. Především poslední dva zápasy značily značný pokrok směrem vpřed, takže jsem se na tento zápas velmi těšil. Nicméně nečekali nás žádní nazdárci. Southampton byl před tímto kolem na třetím místě, což už samo o sobě o něčem vypovídalo. V neposlední řadě to byl venkovní zápas, takže asi nikdo nečekal procházku růžovou zahradou.
Sestava Manchesteru United
Naše marodka se postupně začíná vyprazdňovat, ale i když jsou už někteří hráči fyzicky fit, tak potřebují před ostrým zápasem více tréninků a zápas za rezervní tým, který jim dodá zápasovou prax. Tenhle model Van Gaala se mi mimochodem moc líbí. Toto se týkalo především Rafaela, Shawa a Jonese, kteří už jsou fit, ale ještě nejsou připraveni na ligový zápas. Co se týče dalších zraněných, tak chyběl pouze Blind a Di Maria. 100% připraven na zápasovou zátěž nebyl ani Falcao, ale vzhledem k nedostatku útočníků usednul aspoň na lavičku.
Van Gaal zvolil pro dnešní utkání upravené 3-5-2. Za mě naprosto nesmyslně zvolené rozestavení. V posledních dvou zápasech jsme předvedli velmi dobré výkony, ale v následujícím zápase jsme znovu diametrálně změnili herní systém. Proč? To opravdu nevím, ale na zranění už se Van Gaal vymlouvat nemůže, protože mu nebránilo vůbec nic, aby nasadil stejnou sestavu jako před týdnem. Samozřejmě s tím, že by Wilsona nahradil Rooney. Van Gaal a jeho tým plný zkušených trenérů usoudil, že to není na správná cesta a rozhodl se pro návrat k rozestavení 3-5-2. S tímto rozestavením jsme naprosto propadli proti Arsenalu, ale Van Gaal si tvrdohlavě stál za svým a stejný systém použil i v utkání proti Sotonu. Tentokrát ho trochu poupravil a bylo to spíše 3-3-2-2, ale výsledný efekt byl ještě horší.
Ono ani v utkání proti Arsenalu to zdaleka nevyšlo ideálně a měli jsme velkou porci štěstí, ale v druhém poločase se nám podařilo dotáhnout několik protiútoků, jenže to mělo jeden velký rozdíl – Di Maria. Pokud chceme hrát na protiútoky a naši tři nejofenzivnější hráči jsou Rooney, van Persie, Mata, tak asi tušíte, jak to dopadne. Na protiútoky potřebujeme rychlostí typy hráčů, které máme pouze v Di Mariovi, Januzajovi a Wilsonovi. Naprosto nechápu, co tímhle tahem Van Gaal sledoval. Do teď mi to hlava vůbec nebere. Ofenzíva byla postavena na postupný protiútok do hlubokého bloku, ale v defenzívě jsme měli tři střední obránce a chtěli jsme hrát na protiútoky. Opravdu nejsem schopný říct, co z toho mělo vzniknout.
V neposlední řadě nemůžu zapomenout na absenci Herrery. Z posledních 180 minut odehrál 135 naprosto vynikajících. Nepovedl se mu pouze první poločas proti Stoke, ale jinak naší hru neuvěřitelným způsobem oživil, přesně jak jsem očekával během jeho absence. O to více bylo jeho následné nezařazení do základní sestavy naprosto nepochopitelné. Nevím co Van Gaalovi udělal, ale ten ho začal po jeho zranění nesmyslně ignorovat. Poté dostal šanci ve dvou zápasech, ve kterých patřil k nejlepším, ale teď proti Sotonu znovu jen seděl.
Sestava Southamptonu
Problémy s několika zraněnými hráči měl také náš soupeř. Především absence středního záložníka Schneiderlina byla velmi citelná. Tento francouzský střední záložník vytvořil s Wanyamou skvělou středovou dvojici a právě na těchto dvou hráčích stojí hra Koemanova týmu. Z práce těchto dvou hráčů poté těží ofenzivní esa, jakými jsou Pelle nebo Tadič, který se mimochodem vrátil po zranění, takže ještě nebyl 100% fit. Za normálních okolností by tato ztráta byla velmi citelná a nahradil by ho Cork, jenže ani ten se nestihl dát do kupy, takže uprostřed zálohy nastoupil Davis, který je sice kvalitní fotbalista, ale na rozdíl od Schneiderlina a Corka je to spíše ofenzivní hráč, takže nemá tak zažitou defenzivní práci. Naštěstí pro něj se nemusel nijak strachovat, protože jeho defenzivní schopnosti jsme díky hře naší zálohy vůbec neprověřily.
Koeman postavil své klasické rozestavení 4-2-3-1. Jedinou změnou bylo postavení Tadiče, který hrál místo na kraji hřiště uprostřed. Jeho místo na kraji zaujmul Long. Kromě tohoto tahu Southampton ničím nepřekvapil. Hrál svou klasickou nátlakovou hru s vysokým presingem. Nic neobvyklého. Koeman se držel své filozofie a od skalpu svého zkušenějšího kolegy ho obraly pouze individuální chyby, respektive hrubka v defenzívě a nepřesná koncovka. Nicméně v záloze předvedli jeho svěřenci velmi kvalitní výkon. Především Wanyama hrál opravdu skvěle a jeho výkon se mi hodně líbil.
Prvních 40 minut
Netuším, s čím jsme šli do zápasu. Od začátku jsme vůbec nedokázali udržet míč a Soton nás přehrával. Naštěstí na začátku utkání neměli dostatečné sebevědomí vyřešit některé akce přímočařeji, takže z toho nebyla žádná vyložená šance, ale bylo tam několik zajímavých náznaků. Z tohoto úvodního tlaku nás vysvobodila až hrubka Fonteho, kterou chytře využil van Persie. Jak se říká – štěstí přeje připraveným a Robin připravený byl. Byl to intuitivní náběh, který většinou skončí pouhým pokusem, ale když obránce ztratí přehled o dění kolem sebe, tak se stane právě to, co se stalo v tomto zápase. Útočník toho využije a poté už jen zbývá překonat brankáře. Van Persiemu se to povedlo bez větších potíží, takže nás poslal do vedení.
Po této brance jsem očekával, že hru trochu uklidníme, podržíme míč a necháme soupeře běhat, jenže onen gól měl na hru minimální vliv. Výkon naší zálohy byl naprosto katastrofální. Především Fellaini prohrál několik osobních soubojů a zároveň kazil jednoduché přihrávky. Nejenže neměl zájem hru nějakým způsobem zrychlit nebo dát dokonce nějakou kolmici, ale kazil i naprosto záladní přihrávky. Po jedné takové padl vyrovnávací gól Pelleho. Nicméně ani po tomto gólu se obraz hry vůbec nezměnil. Výkon naší zálohy byl naprosto příšerný a jediný Carrick měl zájem dát nějakou průnikovou přihrávku, bohužel nebylo komu. Bylo to asi nejhorších 40 minut pod Van Gaalem. Proti Arsenalu jsme si totiž vytvořily alespoň nějaké náznaky, ale v téhle části hry prostě nic. Navíc se ještě v prvním poločase zranil Smalling. Na to už jsem opravdu neměl slov. Smalling měl v poslední době velmi dobrou formu, ale jak už u našich obránců bývá zvykem, tak se zranil.
Ve 40 minutě naštěstí přišel Herrera, který nahradil nervózního McNaira. Střídání v prvním poločase je určitě pokrok, protože například v zápase s WBA se Van Gaal podle svých slov rozhodl už ve 35 minutě, že na hřiště půjde Fellaini, ale změnu provedl až o poločas. Tentokrát se pro změnu rozhodl okamžitě a z části je to dost možná zásluha Steva Bruce, který podobné střídání předvedl nedávno na Old Trafford. Herrera se tedy konečně dostal na hřiště, což byla jednoznačně pozitivní změna a očekával jsem, že okamžitě přepneme na diamant, což se bohužel nestalo. Místo toho se Carrick posunul na pozici středního obránce, Fellaini zaujal pozici defenzivního záložníka a Herrera s Matou plnili funkci vysunutějších záložníků.
Proč jsme zůstali u rozestavení 3-5-2 i po vystřídání McNaira?
Regulérně nemám páru. Tento tah s rozestavením jsem znovu vůbec nepochopil. Důvodů k tomu mám hned několik. Za prvé odsunutí Carricka ze zálohy byl holý nesmysl. Carras od svého návratu po zranění podává velmi dobré výkony, především pokud nastoupil s běhavým Anderem, tak se naplno projevily jeho tvůrčí schopnosti. Přesunutím Carrase na stopera jsme odstřihly našeho nejlepšího hráče v kontrolování hry. Místo toho se na pozici defenzivního záložníka přesunul Fellaini, což by vzhledem k jeho fyzickým dispozicím nebyl takový problém, jenže Van Gaal si zakládá na kvalitní rozehrávce od stoperů, ale především defenzivního záložníka. Ať už to je Carrick nebo Blind, tak oba vynikají právě v přihrávkách, takže přesunutí Felly na tenhle post nedával žádný smysl.
Van Gaal tímto tahem tedy odstřihl Carricka a zároveň na jeho pozici dosadil Fellainiho, což mělo dopad nejenom na naší rozehrávku, ale také se z této pozice logicky nemohl dostat ke své nejsilnější činnosti, tedy náběhům do vápna soupeře. Fellainimu se v této roli samozřejmě vůbec nedařilo, ale to překvapilo maximálně Van Gaala a jeho trenérské kolegy, protože každý, kdo sleduje delší dobu Fellainiho ví, kde jsou jeho přednosti, ale v tom, že ho dáte na pozici, kde má tvořit a ještě mu „zakážete“ náběhy do vápna jeho přednosti úplně zabijete.
Posledním bodem bylo postavení Herrery. Ano Ander odehrál skvělé zápasy proti Hullu a Stoke na pozici AM, tedy ofenzivního záložníka, ale to bylo z důvodu zatažené obrany obou soupeřů. Southampton hrál přesný opak a vzhledem k tomu, že Carrick byl na stoperu a hru tvořil bořič Fellaini s neviditelným Matou není překvapením, že se k Herrerovi příliš míčů nedostalo. Když už jsme náhodou překonali zálohu Sotonu, tak jsme se dostávali do takových situací, že Herrera naskakoval na centrované míče zatímco Fellaini čekal na odražený míč na vápně nebo těsně za ním, což není jeho chyba, protože přesně tohle má defenzivní záložník dělat, ale vidíte ten paradox? Místo toho abychom Andera stáhli do zálohy a vysunuli Fellainiho na podhrot, čímž bychom si vytvořili další variantu založení útoku, tak jsme udělali přesný opak. Nechci si hrát na někoho, kdo ví všechno nejlíp, ale přišlo mi to, jako by náš tým o hře soupeře nevěděl vůbec nic a svými změnami hrál soupeři dokonale do karet.
Od 40 minuty do konce utkání
Naše hra se po příchodu Herrery mírně zlepšila, ale ani poté to nebyl žádný koncert. Hold ani Herrera není kouzelník a takhle kvalitní zálohu nedokáže přehrát sám. Kdo ví, jak by to vypadalo, kdyby hrál s Anderem v záloze ještě Carrick. Já jsem přesvědčený, že by to bylo mnohem lepší, ale pojďme se raději věnovat reálnému dění.
Náš výkon tedy šel mírně nahoru, ale zdaleka to nebylo ono. Hlavní důvody už jsem zmínil výše a vzhledem k tomu, že Mata ani Fellaini ve zbytku zápasu nijak nepřidali, tak není překvapením, že nás Southampton přehrával i v druhém poločase. Nicméně, i když se svěřenci Koemana dostali do několika slibných situací, tak finální fázi často nevyřešili správně, jindy zase ztroskotali na samotném zakončení, případně na skvělém de Geovi.
Naštěstí přišla standartní situace, kterou vynikajícím způsobem kopl Rooney. Naprosto dokonale kopnutá standardka, kterou si Rooney aspoň trochu vylepšil jinak velmi špatný výkon. Každopádně stejně jako prvnímu gólu, tak i tomu druhému předcházela chyba soupeře. Sice nebyla tolik viditelná a jednoznačná, ale chyba to rozhodně byla. S Robinem od začátku standardky nešel vůbec nikdo, byl naprosto nehlídán. Když to spojíte se skvěle nacentrovaným míčem, tak to nemohlo skončit jinak, než vedoucím a nakonec i vítězným gólem.
Závěr
Týmový výkon se mi ani zdaleka nelíbil, ale to už jste poznali během článku. Zalíbil se mi jeden trefný komentář, který naše včerejší utkání celkem dobře vystihl: „Hráči nám svým výkonem připomněli, že měli vánoční večírek“. Pravděpodobně to byl ten úplně nejhorší zápas pod Van Gaalem, i když zápas s Crystal Palace nebyl o moc lepší. V tomto zápase naprosto vyhořel především Van Gaal. Jestli to nebyl nejhorší výkon týmu, tak nejhorší „výkon“ Van Gaala to byl naprosto jednoznačně. Týmový výkon už jsem podrobně zhodnotil výše, takže už té kritiky bylo dost. Van Gaal se z tohohle doufám poučí a ukáže nám svou lepší stránku, protože to je rozhodně velmi kvalitní manager. V neposlední řadě jsme se posunuli na třetí místo tabulky, což je v naší momentální situaci naprosto fantastický pokrok, a když k tomu přidám výsledkovou formu z posledních 5 zápasů, tak máme důvod se usmívat. Herně to ideální není, ale na druhou stranu je potřeba brát věci postupně, především po zpackané minulé sezoně.
Co se týče individuální výkonů, tak tady jsem se rozhodoval pouze mezi dvěma hráči. Už v nějaké 65 minutě jsem se rozhodl, že pokud se nestane nic zásadního, tak si cenu pro hráče utkání "odnese" van Persie. Samozřejmě u útočníků se počítají především góly, ale já si ho dnes cením především pro jeho černou práci. Udržel několik těžkých míčů, přesně je rozehrál a mnohem častěji se snažil zabíhat za obranu. Navíc byl faulován Manem, který mohl klidně obdržet červenou kartu. Připsal si také několik defenzivních zákroků a vstřelil dva góly, takže mužem zápasu je pro mě poprvé od začátku sezony právě van Persie. Tím druhým, o kterém jsem uvažoval, byl samozřejmě De Gea. Znovu předvedl několik nadstandartních zákroků a v několika situacích nás podržel svým skvělým zákrokem. Nikdo další si pochvalu bohužel nezaslouží.
Nejhorší je za mě dvojice Fellaini, Mata následovaná Rooneym. Výkon naši středové dvojky byl přímo katastrofální. Fellaini nejenže kazil přihrávky směrem dopředu, ale nevyhrával ani osobní souboje. Z obraných zákroků si připsal pouze dva úspěšné. Navíc měl největší podíl viny na obdrženém gólu, protože svou nepřesnou přihrávkou založil protiútok soupeře. Mata je případ sám o sobě. Jeho úspěšnost přihrávek se zastavila na čísle 96%, jenže na naší hru měl naprosto minimální, až se nebojím říct, že téměř žádný vliv. Všechno to byly přihrávky na jistotu, nic neřešící, alibistické nahrávky. Za touto dvojicí byl v těsném závěsu Rooney, který předvedl svůj typický výkon po zranění. Fyzicky na tom nebyl zdaleka ideálně, kazil přihrávky, ztrácel míče a jako bonus si svou zlost vyléval na rozhodčím, za což v závěru utkání obdržel zaslouženou žlutou kartu. Vůbec se mi nelíbil ani výkon Roja, který sice vyhrál všech 7 ze 7 obraných zákroků, ale při rozehrávce ztrácel míče buď nepřesnou přihrávkou nebo nepovedeným vyvežením balonu. Osobní souboje sice vyhrával, ale jinak se mi vůbec nelíbil a působil hodně nejistě.
Nejprve přikládám týmové statistiky obou mužstev. Na obrázku jsou vyznačené šance, které si daný tým vytvořil ze hry, nejsou tam započítané standardní situace. Nejprve statistika našeho týmu.
Pro srovnání vytvořené šance Southamptonu.
Pro srovnání jsem si vybral van Persieho, který si už letos kritiky užil více než dost, nicméně kritiky naprosto zasloužené. Každopádně včera předvedl velmi kvalitní výkon, takže tentokrát si zaslouží pochvalu. Na začátku sezony hrál opravdu hrozně a prakticky v každém zápase patřil k nejhorším hráčům, ale poslední zápasy jde nahoru a začíná také střílet branky. Nicméně aby zavřel pusu svým kritikům, tak bude muset podobné výkony předvádět pravidelně, protože jeden kvalitní výkon nevyváží několik špatných. Dost ale minulosti. Včera to byl Robinův den a zaslouženě je na všech fórech a diskuzích chválen.
zdroj:fourfourtwo.com, footballuser.com