Podrobná analýza dalšího utkání Manchesteru United. V dnešním článku se dozvíte, proč nastoupila právě tato sestava, jak utkání probíhalo, a co utkání rozhodlo. Může se jednat o klíčové okamžiky na hřišti, ale zároveň o taktické chyby trenérů. Pokud milujete fotbal a chcete se na odehraný zápas podívat jiným, netradičním pohledem, tak je tento článek přesně pro vás. Pokud se vyžíváte v krátkých bulvárních spekulacích, tak můžete článek rovnou zavřít – nic užitečného tu nenajdete.
A je to tu. Prosinec, období vánoc, ale především pro fanoušky našlapaný program Premier League. Zápasy jdou rychle za sebou a právě v této fázi sezony se často láme chleba. Od posledního zápasu s Hullem uběhly pouhé dva dny a hned tu máme další zápas. Pro hráče a trenéry toto období není ideální, protože zápasy jdou rychle za sebou a na přípravu nezbývá tolik času. V neposlední řadě i hráči jsou pouze lidé a chtěli by svátky trávit s rodinou, ale bohužel to pro ně není možné. Premier League je marketingově nejzajímavější liga na světě a velkým zdrojem příjmů jsou právě zápasy v prosinci, kdy mají v jiných soutěžích pauzu a všechna světová média se tedy soustředí na EPL. Každopádně pro nás fanoušky je to jedna z nejzajímavějších částí sezony a po Hullu nás čekalo další domácí utkání se Stoke City. Nepříjemný soupeř známý svou kvalitní defenzívou. Pod Markem Hughesem zapracoval také na ofenzívě, takže nás rozhodně nečekalo nic lehkého.
Sestava Manchesteru United
Di Maria, Rooney, Jones, Rafael, Blind, Shaw. Ne to jsem nevyjmenoval půlku základní jedenáctky ze včerejšího utkání, ale seznam zraněných hráčů. Všech šest patří za normálních okolností do základní sestavy, ale především absence Rooneyho, Rafaela a Di Marii byla velmi citelná. Blind, Shaw i Jones byli zastoupeni více než kvalitně, takže jsem je v dnešním zápase ani nepostrádal, ale to svědčí o šířce našeho kádru.
Znovu jsme se vrátili k diamantu, konečně. Falcao už se dostal ze svého zranění, takže jsme se mohli vrátit k rozestavení, která jsme používali na začátku sezony. Poprvé v sezoně nastoupila stejná obraná čtveřice ve dvou zápasech po sobě! Paradoxní na tom je, že tři z této čtveřice jsou v ideálním případě pouze náhradníci. Citelnou ztrátou byla absence Angela, což měla dopad nejenom na to, že jsme ztratili vynikajícího hráče, ale také jsme museli poupravit systém. Herrera tedy nastoupil stejně jako proti Hullu na pozici AM a Mata se snažil suplovat pozici Di Marii s tím, že se mnohem častěji stahoval do středu pole. Celkově měli tito dva hráči hodně volnosti. Vše zezadu jistil Carrick podporovaný Fellainim. V útoku dostal vedle van Persieho šanci talentovaný mladíček Wilson.
Základní sestava byla podle mého zvolena správně. Před zápasem se samozřejmě strhla vlna kritiky na neúčast Falcaa v základní sestavě, ale ono to mělo své opodstatnění. Radamel začal trénovat teprve minulý týden, takže logicky nebyl připraven na 90 minutovou zátěž. Byly tady dva možné scénáře. Buď by Falcao nastoupil od začátku a šel by střídat v 60 minutě nebo by při nepříznivém výsledku utkání dohrál, ale riskovalo by se tak obnovení jeho zranění. Van Gaal se správně rozhodl Falcaa nechat na lavičce, aby ho případně mohl použít, pokud budeme utkání potřebovat rozhodnout. Nastoupil by tedy proti unavené obraně, kterou měl za úkol rozběhat Wilson. Naprosto správný krok. Zbytek základní sestavy prakticky jinak ani složit nešel.
Sestava Stoke City
Stoke hraje pod Markem Hughesem úplně jiný fotbal. Stále si zakládají na poctivé defenzívě, ale Crouche, Adama a další nahradili fotbalovější typy hráčů. Například Bojan nebo Assaidi. Stoke nastoupilo v rozestavení 4-2-3-1 a rozhodně nepřijelo hrát žádného zanďoura.
Vysoký presing, individuální kvalita ofenzivních hráčů, ale také tvrdá a velmi nepříjemná defenzíva. To vše nabídl ve včerejším utkání výkon hráčů Marka Hughese, kterému se podařilo změnit herní tvář svého týmu. Stoke na rozdíl od Hullu chtělo hrát fotbal, což samotnému utkání prospělo. Navíc to nebyla otázka pouze dnešního zápasu. Například v minulém kole proti Liverpoolu měly dokonce větší držení míče. V závěru utkání přišel Crouch a rozestavení se změnilo na 4-4-2, což znamenalo také změnu herního stylu na dlouhé míče.
Prvních 20 minut
Začátek byl z naší strany hrozný. Stoke nastoupilo s vysokým presingem, který po pár minutách odpadl, ale ani tak jsme si vůbec nedokázali poradit s agresivní hrou soupeře. Především Herrera měl v začátcích obrovské problémy. Několikrát míč ztratil, zkazil přihrávku a celkově to bylo z jeho strany velmi špatné. Od jeho výkonu se ovšem už klasicky odvíjel náš celkový výkon. Mata se do hry vůbec nedostal, Fellaini vybojoval několik míčů, jenže obratem je vrátil zpět nepovedenou přihrávkou. Van Persie se taky zrovna nepřetrhl, takže není nijak velkým překvapením, že se nám tato část zápasu vůbec nepovedla. Jediným světlým momentem byla chyba Begoviče při rozehrávce, čehož využil van Persie, který v dobré střelecké příležitosti ještě hledal Herreru, jenže ten přestřelil prázdnou branku, čímž dokonale zdokumentoval první dvacetiminutovku.
Nicméně nesobeckost Robina si zaslouží velké uznání. Stejně jako o víkendu Mata, tak dnes i Robin ukázali, že to nejsou žádní sobci a Robin si touto přihrávkou určitě vylepšil reputaci u několika fanoušků, včetně mě. Taková přihrávka mnohdy potěší víc, než například krásný gól proti Hullu.
Zbytek prvního poločasu
Ander dostal v první části naloženo dostatečně a určitě to nebyla pouze jeho vina, ale já od něj očekávám jen to nejlepší, takže proto jsem na něj přísnější než na ostatní členy základní sestavy. Nicméně co předvedl před gólem Fellainiho? Absolutní worldclass moment. V plném běhu, slabší levou nohou poslal naprosto dokonalý centr na hlavu Fellainiho, který se nemýlil. Po této asistenci jsem jenom nevěřícně koukal na monitor. Od Andera očekávám leccos, ale takový centr bych očekával maximálně od Di Marii, ale ne od Ander a navíc slabší levačkou. Nádherný moment, který podpořil svým typickým náběhem a přesnou hlavičkou také Fellaini.
Po tomto gólu jsme získali více sebevědomí a zápas jsme v celku bez problémů kontrolovali až do 38 minuty. Do teď nechápu, co se při tom gólu stalo u Fellainiho. Dostal přihrávku od Herrery, kterou si chtěl zpracovat, ale míč mu vypíchl Assaidi. Fellaini se poté svalil na zem a držel se za krk, ale v žádném z opakovaných záběrů jsem nenašel vůbec žádný kontakt, takže jenom Fellaini ví, kde je pravda, ale já jsem tam žádný kontakt nezaznamenal. K míči se tedy dostal Bojan, který udělal velký kus práce, ale měl také trochu štěstí, protože od Smallinga se míč odrazil přímo k Nzonzimu, který to trefil úžasně. Nicméně v tomhle bych lehce kritizoval Carricka, který se k Bojanovi stahoval zbytečně a poté chyběl právě v prostoru, kde byl Nzonzi. V této situaci bylo hodně smůly, ale tohle byl Carrasův prostor a ten odražený míč měl být jeho.
Samozřejmě očekávám, že se v mediích bude znovu kritizovat naše obranná čtveřice. Jak by se tohle s posilou za 50 milionů nestalo, protože ta by to přímo k Nzonzimu neodrazila. Že jsme neudrželi čisté konto proti Stoke a nevím co ještě, ale nikdo se ani nebude obtěžovat tím, že tenhle gól jde na vrub zálohy. Konkrétně Fellainiho, který ztratil míč uprostřed hřiště a z menší části také Carricka, který opustil svůj prostor. Ve zbytku poločasu už gól nepadl a naše hra byla taková všelijaká. Hráči Stoke byli psychicky nahoře a naše hra byla rozhádaná, bez větší koncepce. Stoke si sice nevytvořilo větší tlak, ani žádnou další šanci, ale ani z naší strany to ideální zdaleka nebylo. Poločasová přestávka tedy přišla vhod.
Druhý poločas až do nastavení
V kabině musel Van Gaal pravděpodobně zvýšit hlas, protože do druhého poločasu nastoupilo úplně jiné mužstvo. Hráči se začali více nabízet, což mělo dopad na střed pole soupeře, který se nestíhal přesouvat, takže uprostřed hřiště vznikaly mezery, které jsme bezezbytku využívali. Začali jsme se mnohem častěji dostávat na dostřel branky Begoviče a soupeře jsme téměř nepustili za polovinu. Výsledkem byla velká šance Fellainiho, který ovšem z malého vápna nezakončil dostatečně razantně a jeho střelu Begovič chytil. Bylo tam několik dalších náznaků, ale opravdu velká šance přišla až po standartní situaci Maty. Perfektně kopnutý centr doletěl až do branky. Na většině serverů se uvádí jako střelec Mata, ale při radování se ke gólu hlásil Rojo, takže střelcem byl pravděpodobně on, i když já jsem jeho teč po pravdě neviděl. V každém případě ať už to gól nebo asistence, tak to byla perfektně kopnutý přímý kop.
Po gólu jsme nepolevili a neustále jsme bušili do obrany Stoke. Druhý gól si málem připsal Fellaini, kterého znovu našel kdo jiný než Herrera. Skvělým centrem, tentokrát svou pravou nohou hledal Fellainiho, ale ten se k zakončení na poslední chvíli nedostal, což byla škoda, protože by z malého vápna střílel do odkryté branky. Bylo tam ještě několik dalších akcí, ale já vzpomenu především úžasný průnik Wilsona, který chtěl všechnu slávu pro sebe, ale branku netrefil. Van Persie byl na ve vápně úplně volný, takže by se vstřelením gólu neměl problém a my bychom tím zápas zabili, jenže Wilson nepřihrál, takže utkání zůstalo otevřené.
Ještě jednu hodně velkou šanci jsme měli poté, co Herrera zachytil uprostřed pole rozehrávku, našel Fellainiho, který ovšem v dobré pozici vysoko přestřelil. Nicméně u Andera bych chtěl poukázat na jednu věc. Kromě toho, že vytvořil několik gólových šancí a především v druhém poločase skvěle zrychloval hru, tak je to také takticky velmi vyspělý hráč. Od Carricka už nám to přijde jako samozřejmost, je mu 33, takže by měl být zkušený a vědět, kdy se nemá zbytečně tlačit do útoku. Mám takový pocit, že Andera zatím známe pouze z jedné stránky. V závěru utkání jsem si několikrát všiml, jak zůstal vzadu a zastoupil pozici za Younga, který se vydal na útočný výlet. Ono to vlastně k „ničemu nebylo“, protože Ashley ty míče neztrácel, takže nevznikly žádné brejkové situace, ale přesně takhle by se měl chovat vyspělý střední záložník. Blížil se závěr zápasu, vedli jsme a viděl, že v útoku je dostatek hráčů, tak se rozhodl nikam nehrnout.
Nastavení a střídání van Gaala
Van Gaal už poněkolikáté naprosto nezvládl střídání, čímž pomohl soupeři, který si v závěru vytvořil tlak a několik šancí. Nebyl to první takový zápas a myslím si, že nebyl ani poslední. Neříká se jen tak pro nic za nic, že Premier League je nejnáročnější liga na světě. Tady je totiž obrovský rozdíl mezi Španělskem nebo Německem, kde jsou slabší týmy většinou rádi, že nedostali pořádný náklad, takže se nikam nehrnou. Tohle v Anglii nezažijete, a pokud je to pouze o gól, tak vás dokáže potrápit úplně každý tým. V tomhle je Premier League úžasná, ale zároveň velmi náročná. Pro Van Gaal může být výmluvou, že na něco takového jednoduše není zvyklý. V Anglii nikdy nepůsobil, takže tohle prostě nikdy zažít nemohl, což ho sice omlouvá, ale těch výstrah bylo během necelé poloviny sezony hned několik, takže doufám, že už takových zápasů bude minimum.
Vše se to odvíjí právě od samotných střídání. Běží 78 minuta a na hřiště se připravuje Falcao. Říkám si „super, zavírat je to brzo, ale potřebujeme na ně zatlačit, takže se tam nabuzený Radamel dokonale hodí a určitě bude při napadání prospěšnější než van Persie“. Jenže dolu šel Wilson. To byl takový první hřebíček. Wilson je rychlostí typ útočníka, který je jednak vynikající při napadání, ale stejně tak při protiútocích, kde by mohl využít svou rychlost proti vysunuté obraně. Na hřišti ovšem zůstal Robin, který dnes neodehrál špatný zápas, ale o tom to vůbec není. Je to o tom, které typy hráčů v daný moment potřebuje. O 7 minut později se rozcvičuje Fletcher. Je 5 minut do konce, takže ideální čas přidat jednoho záložník navíc, který jednak zpevní střed pole, ale také pomůže při držení míče, které je v této části zápasu pro vedoucí tým naprosto rozhodující. Fletcher šel na hřiště naprosto správně, přesně takový typ hráče jsme potřebovali, jenže místo van Persieho ( v ideálním případě měl jít v tuhle dobu dolu Wilsona) šel dolu Herrera. Dostali jsme se tedy do situace, kdy jsme 5 minut před koncem hráli na 2 útočníky a pouze čtyřčlennou zálohu.
Stoke postupně začalo stupňovat svůj tlak, což bylo logické, protože je tlačil čas a nechtěli odjet bez bodu. Vysunuli presing, získávali míče a náš střed pole vůbec nedokázal udržet míč. Na hřišti tedy vznikla situace, kdy jsme měli v útoku dva útočníky, ale vzhledem k aktivitě Stoke jsme k nim vůbec nedokázali dostat žádné míče. Vzhledem k tomu, že jsme vedli, tak jsme nemuseli nijak riskovat a hráči podvědomě věděli, že vedou, takže se nikam netlačili. Výsledkem byla přetížená obrana a naprosto katastrofálně odehrané nastavení. Zachránil nás pouze znovu vynikající De Gea a Ashley Young, který odkopem z brankové čáry podtrhl svůj parádní výkon. Nicméně tohle není o náhodě a Van Gaal se jednoduše bude muset přizpůsobit. Možná není populární dohrávat zápasy v hlubším bloku, ale minimálně je to účinné a v Premier League dokonce nezbytné. Samozřejmě ideální je vést o dva, případně více gólů, ale ne vždy se nacházíme v ideální situaci, takže musíme být připraveni na všechny varianty.
Závěr
Když pominu prvních 20 a posledních 10 minut, tak jsme podle mého viděli velmi kvalitní utkání z obou stran. Stoke přijelo hrát fotbal, což se na samotném zápasu pozitivně projevilo. Samozřejmě především v závěru jsme měli velké štěstí, ale během většiny utkání jsme byli dominantnější a také mnohem nebezpečnější. Především hra v druhém poločase se mi velmi líbila. Nezapomínejme ani na několik zraněných hráčů. Záloha s Di Mariou by vypadala úplně jinak. Navíc chybělo dalších 5 hráčů základní sestavy, a i přesto jsme dokázali odehrát velmi dobré utkání. Já jsem s tímto utkáním nakonec spokojený. Některé pasáže se mi samozřejmě nelíbily, ale to jsou věci, na kterých můžeme pracovat. Čtvrtá výhra v řadě také potěšila.
Nejlepší hráč byl určitě Young, který předvedl v obou poločasech vynikající výkony. Několikrát obešel protihráče a v obraně si také počínal velmi dobře. Fanoušky byl nejlepším hráčem zápasu vybrán Mata, což je úplně šokovalo, protože kromě gólu(asistence) se k ničemu nedostal a byl celkem nevýrazný. Měl tam několik přihrávek, ale většinou to byly přihrávky z kategorie jednoduchých. Nešlo o žádné zrychlování hry nebo kolmice. Dále bych chtěl pochválit také Fellainiho a Herreru, který klidně mohl být hráčem zápasu, ale famózní výkon předvedl pouze v jednom poločase. Blízko k hráči utkání měl také Fellaini, který se mi po dlouhé době opravdu líbil, ale zkazil několik jednoduchých přihrávek a byl hlavním viníkem u obdrženého gólu. Nicméně Ashley podal skvělý výkon, a i když je slabší v kombinaci a situace často řeší zpětnými přihrávkami, tak dnes byl fantastický především v individuálních soubojích. Pochvalu si zaslouží také Smalling nebo De Gea, ale do první trojky se ani jeden z nich nedostal.
Za nejhorší hráče vybírám Valenciu. Stejně jako v minulém zápase nikdo vyloženě nepopadl, ale někoho vybrat musím, takže jsem se rozhodl pro Valenciu, který byl při útočení nevýrazný. Každopádně ani Antonio nijak nepropadl.
Příjemný pohled na naší aktuální formu z posledních 5 zápasů.
Týmové statistiky
